Každé společenství – rodina, škola, podnik, obec či stát – zažívá úspěchy i selhání. Selhání v řeholních komunitách však nesou zvláštní tíhu... Právě tyto komunity by měly svým členům pomáhat nalézt vnitřní svobodu v sebedarování, lásce, službě a plnosti Ducha. Jak se tedy může přihodit, že namísto života přinášejí smrt? Tato otázka není obrazoborecká. Nechce řeholní život zpochybňovat, ale naopak – chránit ho před riziky, která jej mohou ohrozit. (Dysmas de Lassus, Zlomené Duše)
Díky, Bože, tak zase někdy…
Text napsala žena, které během mše za oběti zneužívání v pátek 12. září na Vyšehradě četla čtení. Píše o svém zápasu přede mší a překvapení z toho, jak statečná byla, když došla k ambonu.
Děkujeme!
.png)