Tímto článkem začínáme postupně zveřejňovat různá svědectví o spirituálním zneužívání v řeholních komunitách. Cílem není ukazovat na jednotlivá společenství, která už možná udělala nějaké kroky k nápravě, ale vyprávět příběhy, které mohou pomoci těm, kteří se rozhodují o vstupu do jakékoliv komunity rozlišit, zda je to zdravé nebo toxické společenství.
Tyto příběhy mohou také pomoci těm, kteří v toxickém prostředí žijí, aby mohli pojmenovat to, co prožívají a vyhledat pomoc. Bez zveřejňování těchto příběhů církev a řeholní společenství jen těžko najdou cestu, jak systémově vytvářet bezpečný prostor. Je to stejné jako u případů sexuálního zneužívání, kdy příběhy obětí a ochota jim naslouchat vede k postupné změně.