Myjí si ruce s tím, že pečují o etické hodnoty a šíří je dál. Za fasádou morální autority se však náboženské skupiny často projevují jako líheň násilí a porušování lidských práv. Na situaci ve Velké Británii se nyní snaží vrhnout světlo nedávno zveřejněná zpráva "Independent Inquiry into Child Sexual Abuse" (IICSA). Podle ní dochází ve většině velkých náboženských společnostech v zemi k sexuálnímu násilí na dětech. V některých skupinách dokonce zcela chybí jakékoli směrnice pro ochranu dětí před sexualizovaným a jiným násilím, uvádí zpráva dále.
Dokument je součástí rozsáhlého vyšetřování stavu s ohledem na rozšíření sexuálního zneužívání dětí ve Velké Británii, jež má být uzavřeno v příštím roce. Nyní zveřejněný průzkum je založen na několikatýdenním veřejném slyšení 38 skupin, které sídlí ve Walesu a v Anglii, mj. anglikánské a katolické církve. Téma se však týká také židovských, muslimských, hinduistických a dalších skupin věřících, například svědků Jehovových. Průzkum kromě toho dokumentuje výpovědi 45 osob, které podávají zprávu jako oběti sexuálního násilí.
Ačkoli se zdají být jednotlivé případy odlišné - žákyně školy koránu jsou dotčené stejně, jako mladiství navštěvující křesťanské letní tábory - strategie pachatelů a pachatelek jsou si velmi podobné. Bagatelizují své činy, kupují si svědky pomocí dárků, výhrůžkami a emocionálním nátlakem se je snaží umlčet. V jednotlivých případech se výslovně odvolávají na morální koncepci náboženské skupiny – namísto zveřejnění daného činu je oběť vyzvána k tomu, aby pachateli odpustila, uvádí zpráva dále. Dojde-li k policejnímu vyšetřování, církev obviněné často kryje.
Zpráva IICSA zdůrazňuje, že zprostředkovává pouze neúplný obrázek skutečné situace. Jelikož bylo ohlášeno jen relativně málo případů, zpráva vychází pouze z pravděpodobného odhadu. Největší překážkou v boji proti sexuálnímu zneužívání dětí v náboženských organizacích jsou kulturní bariéry a překážky vyplývající z vnitřní struktury těchto organizací, shrnuje předsedající IICSA a sociální pracovnice, paní Alexis Jay. Odkazuje přitom především na utajování tématu sexuality v takových skupinách, jejich autoritativní strukturu a v neposlední řadě na rozšířenou praxi "Vicitm Blaming". Tento termín označuje rétoriku, která obviňováním oběti vlastně snižuje vinu pachatele/pachatelky. Jay navíc vnímá výrazné náznaky toho, že některé náboženské organizace kvůli své vlastní pověsti opomíjejí jiné hodnoty a tímto způsobem ztěžují odhalování zločinů.
K tomu ještě přispívá skutečnost, že mnoho aktivit organizovaných duchovními ve Velké Británii uniká kontrole ze strany úřadů. Podle odhadu zprávy IICSA tak navštěvuje 250 000 dětí v Anglii výuku ve formě "supplementary schooling" a "out-of school provision". Těmito pojmy se rozumí aktivity organizované náboženstvími, které však nepodléhají vzdělávacímu orgánu Ofsted - například školy koránu a nedělní školy, ale také skautské oddíly.
Aby bylo možné tyto aktivity vyvést ze skrytu na světlo, vidí zpráva IICSA nutnost povinného zapojení britské vlády. Ta by měla přijmout závazné předpisy pro provoz takových institucí a vzdělávací orgán by měl získat oprávnění dané aktivity kontrolovat. Navíc by měly všechny náboženské společnosti formulovat jasné směrnice a podpůrná opatření za účelem ochrany dětí. Je však nutno připomenout: Tyto body jsou pouze doporučeními. Do jaké míry se britští zákonodárci budou těmito doporučeními řídit a případně vydají nová pravidla, na to si musíme počkat.
Zdroj: https://hpd.de/artikel/grossbritannien-vergebung-statt-anzeige-19756