Eileen Piperová čekala 26 let, než se jí dostalo omluvy od katolické církve za zneužívání dcery.
Stálo to 26 let, stohy právnických dokumentů a mnoho slz, ale Eileen Piperová dosáhla toho, co si předsevzala - očistila jméno své dcery Stephanie, kterou v 70. letech zneužíval katolický kněz.
Katolická církev dlouho popírala, že by v 70. letech Stephanii Piperovou zneužíval p. Gerard Mulvale. Melbournský arcibiskup se paní Piperové omluvil po přezkoumání případu, které vedla bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu australského státu Victoria.
Právníci 95leté matky se vyjádřili, že omluva je příliš malá a přišla příliš pozdě. V prosinci 95letá paní Piperová obdržela písemnou omluvu od melbournského arcibiskupa Petera Comensoliho a od řádu kněží pallotinů, kteří celé roky popírali zločiny otce Gerarda Mulvaleho. Pro ABC řekla: "Ulevilo se mi - ale stále to bolí."
V sedmdesátých letech byla paní Piperová aktivní farnicí u sv. Kryštofa na melbournském předměstí Syndal, které je dnes součástí Glen Waverley. Její adoptovaná dcera Stephanie se také stala věřící. Hrávala na kytaru a zpívala v církevní mládežnické skupině, ve které se kolem roku 1975 setkala s Gerardem Mulvalem.
„Byl nemocný, strašně nemocný - nikdy se neměl stát knězem," uvedla paní Piperová. P. Mulvale sloužil u sv. Kryštofa až do roku 1979, kdy byl "náhle" přesunut do jiné farnosti mimo Melbourne.
Stephanie Piperová tvrdila, že jí dělal nejen sexuální návrhy, ale dokonce ještě něco horšího, a to nejméně osmkrát od roku 1975 do 1979. Včetně toho, že ji jednou nejprve opil v čínské restauraci a jindy k tomu došlo na pláži, kde byli i další členové skupiny mládeže.
Na policii svědčila až roku 1994. Ale už předtím v roce 1992 se svěřila svému psychiatrovi, že ji p. Mulvale vyhodil z auta poté, co s ním odmítla „spolupracovat“ a zamkl ji v kufru auta. „Ve skutečnosti mi ani nedocházelo, že Gerardovo jednání bylo špatné,“ vypověděla Stephanie Piperová policii, jak můžeme číst ve sdělení právníků Eileen Piperové, kteří se k případu na žádost církve vyjádřili vloni.
Paní Piperová si neuvědomovala, co se děje, dokud nebyla její dcera propuštěna z nemocnice po sebevražedném pokusu v roce 1993 a nezjistilo se, že už není panna.
Církev tvrdila, že Stephanie Piperová lže
Paní Piperová se dozvěděla, že p. Mulvale Stephanii a rodině vyhrožoval. "Věděla, že je to zlý člověk a že by to byl schopný udělat,“ uvedla paní Piperová. Eileen Piperová o tom po této události informovala představené církve, kteří se tím začali zabývat.
Výbor pro zvláštní záležitosti ustanovený církví došel k závěru, že Stefanie si to vymyslela. Výbor se opíral o důkaz jiného člena skupiny mladých u sv. Kryštofa, který Stephanii znevěrohodnil. Tento muž napsal v dopise v srpnu 1993: „Znám Stephanii Piperovou. Ráda fantazíruje, a to až tak, že tomu po určité době sama uvěří.“ „Vsadili jsme se, kdo ho první svede,“ napsal muž. Nakonec se vyšetřovatelům přiznal, že ho církev k tomuto falešnému prohlášení přinutila.
Stephanie Piperová si vzala život v lednu 1994 ve svých 32 letech, dva měsíce po svém vystoupení na policii.
Rok po smrti Stephanie byl Mulvale obviněn ze zneužívání dvou chlapců z mládežnické skupiny. Jako odpověď na melbournské obvinění z pohlavního zneužívání nezletilých v roce 1999 se případem znovu zabýval Peter O'Callaghan. Došel ke stejnému zjištění jako Výbor pro zvláštní záležitosti – tvrdil, že si to vymyslela kvůli své psychiatrické nemoci.
„Nebyla žádnou lhářkou – byla ten nejkrásnější andílek,“ vzpomíná paní Piperová. Má za to, že si Stephanii Mulvale vytipoval kvůli její dyslexii a protože byla adoptovaná. „Možná mohl vycítit, že něco nebylo tak úplně v pořádku,“ uvedla.
Odmítla se vzdát očištění Stephaniina jména. V roce 2011 se setkala s právničkou Judy Courtinovou, která od té doby objevila další důkazy, další oběti a učinila prohlášení pro organizaci Royal Commission into Institutional Child Sexual Abuse. Společně opakovaně oslovovaly katolickou církev, mimo jiné při veřejné konfrontaci v srpnu 2018, kdy měl nově ustanovený melbournský arcibiskup Peter Comensoli proslov pro Melbourne Press Club.
Nastal přelomový okamžik. Arcibiskup Comensoli nařídil přezkoumání případu. Pověřil tím bývalou předsedkyni Nejvyššího soudu státu Victorie Marilyn Warrenovou. Soudkyně Warrenová se zabývala dokumenty z minulých vyšetřování stejně jako novými důkazy. Vyslechla také Eileen Piperovou.
"Naslouchala mi. Vyslechla můj příběh. Věděla, že mluvím pravdu, ale musela to teprve dokázat. Ale chápala mě," uvedla paní Piperová.
Soudkyně Warrenová také hovořila s Gerardem Mulvalem, který stále popíral, že by Stephanii jakkoli ublížil.
„Na základě příslušných materiálů je vysoce pravděpodobné, že se Stephanie stala obětí pohlavního zneužívání ze strany Mulvaleho,“ napsala soudkyně Warrenová ve své 80stránkové zprávě. „Cítím obrovskou lítost, že nezávisle na pravdivosti svých tvrzení musela Stephanie zažívat ponížení a nedůvěru ze strany vyšetřovatelů.“
Soudkyně Warrenová kritizovala postupy, kterými se církev v těchto záležitostech řídila. „Vyšetřování vedená takovým výborem nejsou nezávislá a byla pravděpodobně ještě ovlivněná převládající kulturou té doby, která dbala spíše o ochranu pověsti církve, než o to nechat plně zaznít stížnosti, jako byla ta Stephaniina,“ uvedla. „Nelíbí se mi, že se Výbor pro zvláštní záležitosti spokojil s postupem, který nebyl natolik důkladný, aby vůbec umožnil shromáždit všechny potřebné důkazy pro určení pravdivosti Stephaniina svědectví.
Církev se 'upřímně a bezvýhradně' omlouvá
Katolická církev se po pár měsících od přijetí této zprávy omluvila. „Eileen, omlouvám se Vám upřímně a bezvýhradně za hlubokou ránu zneužívání Stephanie a za následky, jaké to má pro Vás a Vaši rodinu,“ napsal v dopise datovaném 20. prosince 2019 arcibiskup Comensoli. „Vyjadřuji hluboký zármutek nad tím, že to trvalo tolik let, než jste se dočkala výsledku.“
Pro Eileen Piperovou je to úleva. „Jsem šťastná, že konečně církev uznala pravdu,“ uvedla paní Piperová. Řekla ovšem také, že kdyby církev přijala tento postoj už dříve, Stephanie „by dnes mohla být naživu“.
Církev zvolila „legalistický přístup“
Právnička Judy Courtinová je kritická ohledně způsobu, který si církev zvolila pro vypořádání se s případem. „Je skvělé získat omluvu, ale musím říct, že je to nejen příliš málo, ale hlavně příliš pozdě,“ vyjádřila se paní Courtinová. „Jedná se o velmi, velmi legalistický přístup.“ Uznává, že případ paní Piperové byl sice „promlčený“, ale dodává, že církev měla zareagovat dříve a soucitněji. „Nezkusili žádný další způsob vyjednávání, setkání nebo mediaci – prostě legalistické schovávání se za sebe a za literu zákona a to až do naprosté krajnosti.“
Paní Courtinová ale neskládá ruce do klína. Říká, že systém a právo se musejí více snažit, co se týče doprovázení obětí, stejně jako jejich rodin a přátel, které to také zasahuje. „Dopad na rodiny je celoživotní, stejně jako psychiatrická újma. Sekundární oběti jsou hluboce zraněné.“
Eileen Piperové by se teď mohlo lépe usínat. „Téměř nebyla noc, abych neuléhala s tím, že jsem tím vším procházela znovu, jako by se to pořád ještě dělo…, prožívala jsem to stále dokola."
Zdroj: https://www.abc.net.au/news/2020-04-27/woman-wins-catholic-church-apology-for-1970s-abuse-of-daughter