Hans Zollner ve svém prohlášení vysvětluje důvody, které ho vedly k podání rezignace na členství v Papežské komisi pro ochranu nezletilých.
29. března 2023
Po devíti letech působení ve funkci člena Papežské komise pro ochranu nezletilých jsem podal rezignaci, která byla přijata 14. března 2023.
Rád bych poděkoval předsedovi, členům a spolupracovníkům komise, a to jak minulým, tak současným, kteří sdílejí naději na vybudování bezpečnější církve.
Ochrana dětí a zranitelných osob musí být středem poslání katolické církve. To byla naděje, kterou jsem spolu s mnoha dalšími sdílel od okamžiku založení komise v roce 2014. Při své práci v komisi jsem však zaznamenal problémy, které je třeba urychleně řešit a které mi znemožnily pokračovat dále.
V průběhu posledních let jsem byl stále více znepokojen tím, tak jak z mého pohledu komise postupovala při dosahování tohoto cíle, zejména co se týká povinností, dodržování předpisů, odpovědnosti a transparentnosti. Jsem přesvědčen, že jde o zásady, které by měla každá církevní instituce, natož Papežská komise pro ochranu nezletilých, dodržovat.
Pokud jde o dodržování předpisů, nebylo jasné jak probíhal proces výběru členů a zaměstnanců komise a jejich příslušných rolí a toho, za co jsou zodpovědní.
Další problematickou oblastí je finanční odpovědnost, která je podle mého názoru nedostatečná. Je velmi důležité, aby komise jasně ukázala, jak jsou finanční prostředky využívány při její práci.
Dále by měla být zajištěna transparentnost, pokud jde o způsob přijímání rozhodnutí v komisi. Příliš často docházelo k nedostatečnému informování a nejasné komunikaci se členy o tom, jak byla jednotlivá rozhodnutí přijímána.
A konečně, nejsem si vědom žádných předpisů, které by upravovaly vztah mezi komisí a Dikasteriem pro nauku víry, po té co byla komise loni v červnu zařazena do dikasteria.
Právě tyto strukturální a praktické problémy mě vedly k tomu, že jsem se od Papežské komise pro ochranu nezletilých distancoval.
Hodlám se soustředit na svůj nový úkol konzultanta pro římskou diecézi a také ředitele Institutu antropologie (IADC) ve snaze učinit svět bezpečnějším místem pro děti a zranitelné osoby prostřednictvím našeho akademického a vědeckého úsilí.
Zůstávám otevřený diskusi o ochraně nezletilých a zranitelných osob s komisí a doufám, že se výše zmíněné problémy podaří vyřešit z dlouhodobého hlediska funkčním způsobem.
P. Hans Zollner, SJ
