Se všemi osobami zneužitými Pavlem M. jsme uzavřeli finanční dohody. Setkal jsem se s každou z nich, říká Lukasz Wiśniewski OP, od 31. ledna 2022 provinciál polských dominikánů, v rozhovoru se Sebastianem Dudou.
Sebastian Duda: Včera uplynul rok od uveřejnění zprávy komise o psychickém, duchovní, fyzickém a sexuálním násilí páchaném v pastoraci dominikánem Pavlem. M. Jaké konkrétní kroky jste učinili pro osoby, které zneužil? Uzavřeli jste finanční dohody se všemi osobami, které odškodnění očekávaly? Poskytli jste těmto osobám i duchovní doprovod ze strany dominikánů?
Lukasz Wiśniewski OP: Se všemi zneužitými osobami jsme uzavřeli finanční dohody. Po skončení provinční kapituly jsem napsal jako nově zvolený provinciál všem zneužitým z „vratislavského období“ osobní dopis, protože jsem neměl příležitost se s nimi dříve setkat a poznat je. Dále jsem se s každou z těchto osob osobně setkal a dlouho jsem s nimi hovořil.
Přesvědčil jsem se, že každá z těchto osob prožívá tu situaci jinak a důsledkem toho je, že jejich individuální potřeby se rovněž velice liší. Potřeba kontaktu s dominikány je také velice rozmanitá. Několik bratří z provincie má rovněž kontakt s jednotlivými osobami. Každý z těchto vztahů vyžaduje odlišný a velmi citlivý přístup.
Jaký měla vliv práce komise zkoumající jednání Pavla M. na Řád kazatelů v Polsku? Stala se zpráva publikovaná před rokem předpokladem ke změnám uvnitř dominikánských komunit? V jakých oblastech byla zjištěna nutnost reformy? Jaké kroky už byly podniknuty?
Zpráva o jednání br. Pavla M. nás přivedla k doplnění a posílení dosud podniknutých vnitřních reforem kontroly pastorační práce. Jsou to mj. konventní kapituly, provinční kapituly, rady klášterů, vizitace generála řádu a vizitace provinciála a dokument Dodatek A ke statutu provincie, implementovaný v r. 2020: „Ochrana nezletilých a bezmocných v pastoraci a dodržování slibu čistoty.“ Na tehdejší provinční kapitule jsme aktualizovali tento dodatek a zavedli další řešení obsažená v aktech kapituly.
Chtěl bych tu zmínit některá nejdůležitější rozhodnutí:
-
princip „nulové tolerance“: snaha vyloučit z Řádu a duchovního stavu ty bratry, kteří se dopustí vážných přestupků, zejména spojených se sexuálním násilím;
-
vznik komise pro ochranu nezletilých a osob v pastoraci pod vedením provinciála, k čemuž náleží: delegát pro ochranu, promotor pro trvalou formaci, duchovní pečující o zneužité a kurátor obviněných bratří. Komise zpracovává instrukce pro provinciála a radí ve věcech ochrany, a také spolupracuje s vnějšími experty a institucemi;
-
vydání instrukcí týkajících se náležité praxe v pastoraci, zejména dětí a mládeže;
-
příprava informátora pro bratry zabývající se pastorací dětí a mládeže na téma požadavků kanonického i civilního práva;
-
organizace supervizních skupin pro duchovní, především duchovní mládeže a studentů;
-
klášterními představenými organizovaná setkání s každým duchovním působícím v klášteře, a to minimálně jednou do roka, a péče o setkání s rodiči nebo oprávněnými pečovateli nezletilých osob;
-
systematické připomínání bratřím kanonicko-právní povinnosti uvědomit provinciála o případném přestupku sexuální povahy spáchané bratrem;
-
povinnost provinciála zpravit představené klášterů o důležitých informacích týkajících se bratří z jejich komunit, mj. o jejich kanonických trestech a problémech, které mohou v pastorační práci vytvářet.
Zároveň je rozepsaný harmonogram implementace těchto principů. Provinciál s komisí pro ochranu v patřičných termínech určených provinční kapitulou postupně tato ustanovení zavádějí. Bratři z provincie budou také zavázáni osobně podepsat, že se s Dodatkem A ke statutu provincie seznámili.
V současnosti funguje rovněž značně plynuleji a profesionálněji přijímání oznámení našich delegátů a týmová činnost bratří, zajišťující určitý druh systému sebekontroly.
S jakými hodnoceními obsaženými ve zprávě o činnosti Řádu v Polsku bylo a je pro dominikány těžké souhlasit?
Je pro mě obtížné mluvit za všechny dominikány. Za sebe souhlasím s některým hodnocením obsažených ve zprávě, např. s postřehem, že je nutná větší citlivost vůči zneužitým osobám a pozornější přístup k jejich potřebám, anebo nutnost obrácení dominikánů. Kromě toho souhlasím s požadavkem větší profesionalizace řádové administrace či supervize našich duchovních, ale také s větší informační průzračností v našich komunitách.
To, s čím nesouhlasím, je popis polarizace v provincii – odlišnosti či rozdíly v přístupu k různým záležitostem jsou mezi bratry přítomné, ale probíhají jinak, s jinou intenzitou a s jiným rozložením důrazů, než zpráva uvádí. Formace bratří studentů také v současnosti probíhá zcela jinak než v době studií br. Pavla M.
Jaké budou další osudy Pavla M. v Kazatelském řádu?
Už byly ukončeny všechny procedury kanonického procesu br. Pavla M. v provinční etapě. Kauzu jsme předali generální kurii v Římě a podle kanonických předpisů další rozhodnutí v této věci udělá Apoštolský stolec. Osud br. Pavla M. v Kazatelském řádu bude záležet na jeho verdiktu.
Jak dominikáni vidí budoucnost svého Řádu v sekularizujícím se Polsku po zveřejnění kauzy Pavla M.?
Klíčem k naší budoucnosti jsou pro nás slova generála Řádu br. Gerarda Timonera OP, která pronesl na letošní provinční kapitule. Upozornil na nutnost průzračnosti a jednoznačné reakce na všechny přestupky (zejména týkající se nezletilých a závislých osob) podle principu „nulové tolerance“. Zároveň zdůraznil, že navzdory bolestným událostem v naší komunitě jsme stále vyzýváni hlásat slovo. Varoval současně před přílišným soustředěním na „negativní myšlení“, které není evangelně plodné.
Pokud budeme rozhodně reagovat na přestupky všeho druhu a na druhé straně budeme pokorně a odvážně hlásat evangelium, pak se staneme věrohodnými kazateli v sekularizující se společnosti. Velkou nadějí – jako spoluúčastníci hlásání evangelia – jsou pro nás rovněž řeholní sestry, laici řádu a všichni laici soustředění kolem našich klášterů.
Otče provinciále, myslíte si, že kauza Pavla M. je pro dominikány už uzavřená? A pokud ne, kdy k tomu uzavření dojde?
Nevím, jestli bude někdy možné říct, že je kauza definitivně pro Kazatelský řád uzavřena. Pokud rány, které byly uštědřeny, nebudou zcela zajizvené, neodvážím se to tvrdit.
Utrpení zneužitých osob se stalo částí naší provincie. Nemám právo vypovídat jejich jménem. Mohu jen vyjádřit naději a přání, že jsou na dobré cestě k uzdravení (které má mnoho rozměrů). Myslím si, že je to dlouhý a náročný proces.
Podobné je to v případě našeho, dominikánského, uzdravení. Mám zde na mysli nejen změny na rovině strukturálních řešení, ale i zvýšení vnímavosti každého z bratří vůči nejslabším a zneužitým lidem.
Další prvek je naše vnitřní zpytování svědomí, týkající se individuální zodpovědnosti bratří za jednotlivé zanedbání. Potřebujeme je jako společenství, abychom ve vlastním středu a s velkou upřímností analyzovali jednotlivé situace, uznali konkrétní chyby, a ještě jednou z nich vyvodili patřičné důsledky. To pak vede k autentickému komunitnímu a duchovnímu rozměru pokání před Pánem Bohem kvůli ublížení a pohoršení. Když to shrnu, uzavírání kauzy br. Pavla M. trvá a má mnoho rozměrů.
Foto: Łukasz Wiśniewski OP. , Autor fot. Łukasz Woś OP
Doplnění:
Br. Paweł byl odsouzen ke čtyřem letům vězení. Verdikt není pravomocný a br. Pavel je stále ve vyšetřovací vazbě. Souběžně a bez ohledu na případ u civilního soudu probíhají kanonické řízení – dominikáni momentálně čekají na verdikt Svatého stolce
