Skupina osmi odborníků, včetně forenzních klinických psychologů a dalších zkušených pracovníků z oblasti ochrany dětí, diskutovala o charakteristikách, motivaci a technikách osob, které zneužívají děti v /institucionální/ péči.
Paní Smithová, předsedkyně Skotské vyšetřovací komise pro zneužívání dětí (SCAI), dnes, ve středu 13. července, zveřejnila závěry kulatého stolu, který byl věnován "psychologii osob zneužívajících děti".
Skupina osmi odborníků, včetně forenzních klinických psychologů a dalších zkušených pracovníků z oblasti ochrany dětí, diskutovala o charakteristikách, motivaci a technikách osob, které zneužívají děti v /institucionální/ péči.
Výbor SCAI má kromě jiného za úkol promýšlet způsoby, jak chránit děti v péči před zneužíváním.
Cílem tohoto dvoudenního setkání, které se konalo v březnu 2022, bylo shromáždit odborné znalosti, zkušenosti a věnovat se jak společným, tak rozdílným aspektům i případným nedostatkům, kterým by bylo třeba se nadále věnovat.
Získané poznatky budou zahrnuty do doporučení paní Smithové a budou tak pomáhat předcházet rizikům zneužívání dětí v péči a minimalizovat je.
Smithová uvedla: "Během jednotlivých setkání u kulatého stolu jsem měla tu čest naslouchat odborníkům, kteří se účastnili se zaujetím a velkoryse věnovali svůj čas. Jsem jim nesmírně vděčná za jejich upřímné, otevřené a promyšlené písemné i ústní příspěvky."
"Závěry zachycují v bodech to, co považuji za nejvýznamnější, a co vyplynulo z diskusí u kulatého stolu, zejména pak to, co může mít význam pro budoucí doporučení pro ochranu dětí v péči před zneužíváním."
Znalosti a zkušenosti odborníků byly čerpány především, nikoli však výhradně, z případů týkajících se sexuálního zneužívání dětí v ústavní péči, ale také i dětí žijících v jiných podmínkách.
Ještě před konáním kulatého stolu byla každému z odborníků zaslána řada otázek, které jim měly pomoci při přípravě na diskuzi; všichni vypracovali návrhy dokumentů, jejichž konečné verze jsou k dispozici na webových stránkách SCAI.
Poradce vedl diskuzi, která se věnovala následujícím oblastem:
- Charakteristiky zneužívajících osob
- Zneužívání členy řeholních řádů a jak roli v tom hraje závazek celibátu
- Popření, bagatelizace a přijetí zneužívajícími osobami
- Zneužívání jednotlivci a zneužívání skupinou
- Rozdílné zacházení s dětmi v rámci jednoho zařízení pečujícího o děti
- Vliv vztahové vazby
- „Grooming“ dětí zneužívajícími osobami
- Zda je u obětí zneužívání větší pravděpodobnost, že se samy stanou zneužívajícími, než u osob bez této zkušenosti
- Rizika, nábor a školení zaměstnanců s ohledem na ochranu dětí před zneužíváním
Klíčové poznatky, která vyplynuly z kulatého stolu:
- Neexistuje jediný typ zneužívajícího, nemají jednu společnou charakteristiku.
- Neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, proč ke zneužívání dochází.
- Zneužívání dětí pravděpodobně vzniká v důsledku jednání a rozhodnutí osoby s určitou bio-psycho-sociální skladbou a vlastní jedinečnou historií, která přichází do styku s dětmi za určitých okolností.
- Někteří lidé, kteří sexuálně zneužívají děti, jsou k tomu vyloženě puzeni a svůj život si podle toho plánují, jiní však jednají spíše v reakci na příležitosti, které se jim naskytnou, než že by je sami tvořili.
- Přítomnost či nepřítomnost bezpečné vztahové vazby, ideálně vytvořené v raném dětství, byla velmi důležitá jak pro osoby, které děti zneužívají, tak pro děti, které zneužívají nebo chtějí zneužít. U dítěte, které mělo v raném věku bezpečnou vazbu, je méně pravděpodobné, že se stane obětí zneužívání, a když už k němu dojde, pravděpodobně utrpí menší psychické následky.
- Pro pachatele z náboženského prostředí bylo možná snazší páchat zneužívání, mimo jiné proto, že mohli využít toho, že ostatní lidé obvykle respektují moc duchovních. Mohli se spoléhat na to, že se často těší velké úctě, což fungovalo jako mechanismus k umlčování dětí. To mohlo pachateli dávat pocit, že má ke zneužívání dětí svolení, mohlo to v něm vzbuzovat přesvědčení, že může "jednat beztrestně".
- Účastníci se jasně vyjádřili, že kultura instituce má velký vliv a že ti, kteří uvnitř organizace, se podřizují jejím normám. Katolická církev posilovala tento pocit dovolenosti zneužívat dětí. Jako instituce se řídila poselstvím "vyhni se skandálu, který by církev poškodil", což se napříč jejími institucemi v podstatě překládalo jako "chraň instituci a její pověst a upřednostňuj ji před ochranou dítěte nebo mladého člověka".
- Mezi celibátem a zneužíváním dětí neexistuje žádná prokázaná příčinná souvislost. Sexuální zneužívání dětí není důsledkem sexuální frustrace a celibát člověku nemění jeho primární sexuální orientaci.
- Kultura v organizaci a pracovní prostředí jsou velmi důležité. Řízení kultury a prostředí organizace způsobem, který správně řeší rizika zneužití, může být snazší než snaha změnit jednotlivce; pozornost by se neměla soustřeďovat pouze na pachatele nebo potenciálního pachatele.
- Výběrová řízení nejsou dostatečně propracovaná, aby bylo možné identifikovat osoby, které by v případě zařazení na pozici, o niž se ucházejí, mohly představovat riziko pro děti. Všichni se shodli na tom, že zveřejňování informací například v rámci systému PVG (obdoba registru trestů poznámka překladatele) má jen omezený význam, přesto se na něj spotřebovává mnoho energie a pozornosti, které by mohly být využity lépe.
Na této stránce naleznete odkaz na plné znění závěrů kulatého stolu.
13. července 2022
Zdroj: https://www.childabuseinquiry.scot/news/the-psychology-of-individuals-who-abuse-children-roundtable-1-findings
