Komise pro ochranu nezletilých hostí divadelní hru o cestě oběti zneužívání
Před Světovým dnem prevence a uzdravení ze sexuálního vykořisťování, zneužívání a násilí na dětech pořádá Papežská komise pro ochranu nezletilých divadelní hru, kterou napsala a hraje osoba, jež zažila jako dítě sexuální zneužívání.
Autor: Devin Watkins
"Nenáviděl jsem své tělo kvůli špatným věcem, které se mu děly. Od krku dolů jsem si ho tak nějak otupil. Ale stud, když ho ukazujete jiným lidem, zabíjí."
Dvacet šest let: To je průměrná doba, kterou potřebuje oběť sexuálního zneužívání dítěte, aby se zbavila mlčení a studu, které obklopují její trauma.
Patricku Sandfordovi bylo devět let, když ho jeho učitel na základní škole začal sexuálně zneužívat.
"Dá se říci, že po psychické stránce to způsobilo poměrně velké škody. A jedním ze způsobů, jak jsem to přežil, bylo, že jsem se stáhl do své představivosti."
Po prvním zneužití Patrick utíkal do svého pokoje - "pořád jsem utíkal, utíkal jsem před zneužíváním celé roky" - a tam našel model divadla s malými vystřihovacími figurkami.
"P¨Hrané životní příběhy byly bezpečnější než skutečný život," řekl pro Vatican News. "A to se rozvíjelo během mého dospívání i na univerzitě a nakonec jsem se stal profesionálním divadelním režisérem."
Nyní, ve svých 71 letech a po desetiletích psychoterapie a "vyrovnávání se se svými démony", Patrick spojil své divadelní zkušenosti a pravdu o svém zneužívání a vytvořil film "Groomed".
Přečtení rozpletené minulosti
Ve čtvrtek 16. listopadu předvedl Patrick zdramatizované svědectví o svém zneužívání a následné zuřivosti na akci pořádané Papežskou komisí pro ochranu nezletilých.
Akce, které se zúčastnilo několik rektorů římských seminářů a také několik laiků, se konala těsně před Světovým dnem prevence a uzdravení ze sexuálního vykořisťování, zneužívání a násilí na dětech, který každoročně pořádá OSN 18. listopadu.
Iniciativy se chopilo několik národních biskupských konferencí, které každoročně pořádají Den modliteb za oběti a přeživší zneužívání, včetně biskupů Itálie a Německa.
V rozhovoru pro Vatican News P. Andrew Small, OMI, sekretář papežské komise, uvedl, že Svatý stolec podpořil Den OSN, když jej schválilo Valné shromáždění. Vyzdvihl Patrickův příběh jako příležitost otevřít rozhovory ohledně se zneužívání prostřednictvím umění, zejména se zaměřením na důležitost uzdravení.
"Líbí se mi slovo 'opravit' nebo 'ricucire - sešít', jak se říká v italštině, tedy jakoby znovu spojit vlákna látky, což pro lidi, kteří zažili tak strašné trauma, není nikdy snadné," řekl otec Small. "Pokud nebudeme držet vizi uzdravení, možnosti života, který není ovládán traumatem, myslím, že nejsme schopni hlásat naději t
Zvládnout problém
"Tvořil jsem [hru] velmi nesměle a měl jsem z toho velký strach. Nevěděl jsem, co jsem tvořím. Prostě jsem to napsal. Trvalo mi to několik let," řekl Patrick. "A pak jsem ji předvedl několika přátelům a všichni říkali: 'Patricku, musíš to dělat, musíš to hrát, protože je to tvůj příběh'."
Nyní ji hraje již několik let a kompozice hry odráží jeho vlastní cestu za uzdravením. Zpočátku byla zaměřena pouze na jeho osobní zkušenost.
"Říkám pravdu. O samotném zneužívání toho moc neříkám, jen něco málo, ale mluvím zejména o psychických následcích, o tom, že dítě nemohlo mluvit a dospělý nemohl mluvit," řekl Patrick. "Mezi pachatelem a obětí existuje povědomí o tom, že to zůstane tajemstvím."
Postupně začlenil svůj pohled na to, co se mohlo odehrávat v mysli pachatele, a čerpal přitom ze svědectví, která získal od lidí, kteří zneužívali děti.
Při čtvrtečním představení Patrick v různých momentech přebírá postavu svého násilníka a používá citace osob, které zneužívaly děti. Přidal pouze jednu repliku, kterou nepřevzal přímo od zneužívajícího: "Co mám dělat?"
V rozhovoru, který následoval po oceněné hře, Patrick přiznal, že tuto přidal repliku, a že důvodem bylo, že neexistují žádné telefonní linky ani systémy podpory pro lidi, kteří jsou v pokušení sexuálně zneužívat děti. "Musíme problém zvládat a ne jen snažit se zneuživatele odradit pouze vězením," řekl.
Léčivá přítomnost
"Groomed" byl zvolen jako název hry, aby zdůraznil, jak zneužívající osoby psychologicky připravují na zneužívání děti i jejich rodiče.
"Nesnášel jsem, co mi učitel dělal, ale líbila se mi jeho pozornost," řekl. "A líbilo se mi, že mě vždycky udělal nejlepším ve třídě, a mámě říkal, že jsem nejchytřejší kluk, jakého kdy učil."
O desítky let později, když bylo jeho matce 90 let, jí Patrick konečně řekl, že ho jeho učitel, kterého právě chválila, sexuálně zneužíval.
Jeli autem, na úseku dlouhém 11 mil (zhruba 15 minut), a ona mlčela. Pak řekla jednoduše - což Patrick později popsal jako okamžik hlubokého uzdravení: "Bylo toho hodně, s čím ses musel vypořádat, viď, Patricku?"
Pastorační pomoc
Jak řekl otec Small s odkazem na Patrickovu hru a příběh o zneužívání: "Tohle je přítomnost, ne minulost. A my musíme najít takovou pastorační službu a pomoc, která to dokáže přijmout a ctít a vést lidi tam, kam s tím, co zažili, chtějí jít, což je obvykle lepší život; život, který není uzavřený v mlčení o minulosti."
