V obsáhlém rozhovoru pro časopis America hovořil otec Hans Zollner, německý jezuita a jeden z nejlepších církevních odborníků v oblasti zajištění a ochrany nezletilých a zranitelných osob před zneužíváním, o hojně medializované zprávě o tom, jak se v mnichovské a freisingské arcidiecézi řešily případy zneužívání, o reakci emeritního papeže Benedikta XVI. na tuto zprávu, o situaci katolické církve v Německu v současnosti a o tom, co by Řím mohl ještě udělat, aby pomohl odstranit tento mor v církvi.
autor: Gerard O’Connell
Otec Zollner je zakládajícím prezidentem Centra pro ochranu dětí Papežské gregoriánské univerzity, které se nyní stalo Institutem pro ochranu dětí (IADC) na této univerzitě. Byl jedním z mála lidí v Římě, kteří byli ochotni mluvit o Mnichovské zprávě, Benediktu XVI. a církvi v Německu na rovinu. Mluvil jsem s ním v kanceláři institutu v Collegiu Bellarmino 28. ledna.
Mnichovská zpráva
Vyšetřování toho, jak se ke zneužívání nezletilých duchovními chovali ti, kteří vedli arcidiecézi Mnichov a Freising v letech 1945-2019, zadala tato diecéze v únoru 2020. Provedla ho advokátní kancelář Westpfahl Spilker Wastl a zpráva byla představena na tiskové konferenci v Mnichově 20. ledna. Ze zjištění vyplynulo, že v uvedeném 74letém období bylo v arcidiecézi zneužito nejméně 497 osob. Vyplynulo z ní, že většina obětí byla mladá, 247 mužů a 182 žen, přičemž 60 procent obětí bylo ve věku od 8 do 14 let. Bylo identifikováno 235 pachatelů zneužívání, včetně 173 kněží, devíti jáhnů, pěti pastoračních pracovníků a 48 osob ze školního prostředí. Jmenovala arcibiskupy a církevní představitele, u nichž zjistila, že špatně řešili případy zneužívání, včetně kardinála Josepha Ratzingera, budoucího papeže Benedikta XVI.
Na úvod jsem se otce Zollnera zeptal, zda si myslí, že největší škodu církvi způsobila skutečnost, že byl Benedikt označen za toho, kdo špatně řešil případy zneužívání. Jeho odpověď byla zarážející: "I když se na to upozorňuje nejvíce, největší škoda pro církev, nejvíc šokující skutečnost je, že žádný - ani jeden, konzervativní nebo liberální - z arcibiskupů mnichovsko-freisingské arcidiecéze od roku 1945 do roku 2019 neudělal důsledně to, co měl udělat při řešení případů zneužívání." Naopak: "důsledněji postupovali vůči laikům než vůči kněžím: když byl obviněn laik, odvolali ho ze služby v církvi, ale kněze ne."
Poznamenal jsem, že od počátku skandálu se zneužíváním bylo jako jeden z hlavních problémů označeno upřednostňování instituce před obětí. Otec Zollner s tím sice souhlasil, ale dodal: "Byl to případ vnitřního kruhu, interního klubu: 'Problém řešíme mezi sebou'". Místo toho řekl, že "řešení problému zneužívání vyžaduje sdílení moci, zapojení odborníků, nezávislé audity. Ty dnes v některých částech světa máme, ale potřebujeme je také pro personální strategii, pro komunikaci atd. Je to výzva k tomu, aby se církev otevřela a nezůstávala v mentalitě pevnosti."
Když jsem poznamenal, že synodální proces, který zahájil papež František, má za cíl dosáhnout tohoto cíle, otec Zollner řekl: "Ano, dobře se to kombinuje." Dodal však, že hlavní výzvou "je vztah mezi církví a světem", což je otázka, kterou "začal řešit II. vatikánský koncil, ale nedotáhli jsme to do konce, a tak stále převládá obranná mentalita 19. století, jak poznamenal kardinál Martini, když řekl, že církev je 200 let pozadu za současnou dobou".
Otec Zollner řekl, že na základě svých dlouholetých zkušeností pochopil, že "ve zneužívání a jeho krytí vidíte život v 'brennpunkt' [německé slovo znamená 'ohnisko']; vidíte tam soustředěné velké otázky - sex, peníze, moc, vedení, vztahy, vztah ke státu, k odborníkům mimo církev a k médiím, a proto se naše práce v našem Institutu pro ochranu před zneužíváním netýká jen sexuálního zneužívání, ale také struktury, systémového [zneužívání], odpovědnosti, transparentnosti a mnoha dalších věcí." Jinými slovy, "zneužívání a jeho špatné řešení by se dalo považovat za mikrokosmos výzev, kterým dnes církev čelí".
Emeritní papež Benedikt XVI.
Kardinál Ratzinger, budoucí Benedikt XVI., byl v letech 1977-1982 arcibiskupem v Mnichově a Freisingu a právníci vyšetřující arcidiecézi ho shledali nedbalým ve čtyřech případech. Stejně jako v případě dalších osob, o nichž tvrdili, že podobně selhaly, mu zaslali řadu otázek týkajících se těchto čtyř případů a požádali ho o odpověď.
Advokátní kancelář zaslala Benediktu XVI. otázky spolu s příslušnou dokumentací. Německá katolická tisková agentura KNA uvedla, že arcibiskup Georg Gänswein, Benediktův osobní sekretář, požádal o pomoc německého kněze a kanonického právníka Stefana Mückla, profesora na univerzitě Santa Croce vedené Opus Dei v Římě, spolu s německým právníkem laikem Carstenem Brenneckem z kolínské advokátní kanceláře, která obhajuje kardinála Rainera Woelkiho v souvislosti s jeho problémy týkajícími se správy diecéze. Právníci, kteří byli požádáni, aby otázky prozkoumali ve světle podkladů, nejprve nedoporučovali odpovídat, ale následně se rozhodli na přípravě této odpovědi pracovat. Otec Zollner se domnívá: "V zásadě bylo dobře, že Benedikt projevil ochotu spolupracovat. Ukázalo to, že to bere vážně."
Benedikt XVI. "je při smyslech" a "má velmi dobrou dlouhodobou paměť", jak řekli otci Zollnerovi lidé, kteří ho o Vánocích navštívili, a na 82 stranách odpovědí, které byly zaslány právní kanceláři kolem 15. nebo 16. prosince, připojil svůj podpis, čímž za ně převzal odpovědnost. Vatikán se na přípravě ani schvalování odpovědí nepodílel a kardinál Pietro Parolin, státní sekretář, byl o nich informován až kolem Štědrého dne.
Po přečtení otázek i odpovědí emeritního papeže dospěl otec Zollner stejně jako mnozí další k závěru, že Benediktovi poradci mu neposloužili dobře. V 82stránkové odpovědi identifikoval různé problémy, kromě toho, že je zřejmé, že odpověď nepsal Benedikt. To bylo patrné okamžitě, protože byla napsána jiným stylem němčiny, než Benedikt běžně používá.
První problém se podle otce Zollnera týká toho, že Benedikt v odpovědi uvedl, že jako mnichovský arcibiskup (1977-82) byl ovlivněn "duchem doby" - zatímco dosud vždy zdůrazňoval, že jako křesťané bychom se neměli nechat ovlivnit duchem doby, protože máme morální hodnoty a normy, které jsou na něm nezávislé. V článku z dubna 2019 navíc Benedikt XVI. obvinil Zeitgeist (určující duch nebo nálada určitého historického období, jak se projevuje v myšlenkách a přesvědčení dané doby) 60. let 20. století ze skandálů se zneužíváním v církvi.
Druhý problém souvisí s přístupem, který odpověď zaujala k morálním a kanonickým otázkám, uvedl otec Zollner. V odpovědi podepsané Benediktem se uvádí, že masturbace před dívkami, která nezahrnuje doteky, není sexuálním zneužíváním. Otec Zollner uvedl, že zatímco někteří kanonisté argumentují, že definování sexuálního zneužívání jako provinění proti šestému přikázání se vyhýbá jeho redukci na úzkou právní definici a dává možnost vhodněji ji aplikovat na konkrétní situaci, v tomto případě je tento bod použit k tomu, aby se záměrně vyhnulo tvrzení, že se jedná o sexuální provinění.
Třetí problém spočívá v tom, že Benediktova odpověď říká, že biskup není odpovědný za kněze, který zneužívá "v soukromí", tedy když nemá na sobě kněžský oděv a nelze ho poznat jako kněze. Otec Zollner se ptá, zda to znamená, že kněžství souvisí s kněžským oděvem. Tato odpověď navíc odhaluje "nesoulad" s Benediktovou vlastní teologií a vlastně i s teologií svátosti svěcení. Z tohoto důvodu otec Zollner řekl, že "to určitě není od něj, i když to podepsal".
Otec Zollner poukázal také na čtvrtý problém, řekl, že považuje za "zarážející", že ačkoli arcibiskup Gänswein a právníci, kteří Benediktovi pomáhali, obdrželi příslušnou dokumentaci, včetně zápisu ze schůzky z 15. ledna 1980, z něhož vyplývá, že kardinál Ratzinger se účastnil schůzky, na níž se projednávala žádost essenské diecéze, aby mohl zneužívající otec Peter Hullerman přijet do Mnichova na psychoterapii. Nicméně Benedikt ve své odpovědi "při třech různých příležitostech uvedl, že nebyl přítomen". Po zveřejnění zprávy však Benedikt "musel couvnout a přiznat, že byl přítomen", ale chybu přičetl "chybě v redakci".
Na otázku, co očekává, že se bude dít dál, pokud jde o Benedikta, protože podle arcibiskupa Gänsweina Benedikt zprávu pečlivě čte a připravuje odpověď, otec Zollner zopakoval to, co podle záznamů řekl již dříve: Myslí si, že Benedikt by měl jednoduše a pokorně říci něco jako: "Možná jsem udělal chyby, prosím za to o odpuštění, prosím o odpuštění oběti." Domnívá se, že v této fázi bude snaha diskutovat o podrobnostech vnímána jako pokus o sebeospravedlnění. K tomu ještě poznamenal, že někteří biskupové veřejně prohlásili, že Benedikt by měl jednoduše uznat své chyby a požádat o odpuštění.
Církev v Německu
Když jsem se otce Zollnera zeptal na to, co se podle něj děje v německé církvi, jaký je dopad skandálu se zneužíváním, řekl, že "dochází k velkému odchodu z lavic", což v kombinaci s pandemií vedlo k tomu, že mnozí už do kostela nechodí a nevrátí se. Vzhledem k tomu, že počet lidí hlásících se ke katolické církvi v Německu "klesá", otec Zollner předpověděl, že to bude mít negativní dopad na církevní finance, a to bude mít širší důsledky, protože německá katolická církev je jedním ze tří největších dárců Vatikánu a cirkvi v misijích.
Navíc podle něj v důsledku toho, že lidé mají dojem nedostatku vedení v místní církvi, mají laici pocit, že musí sami vyvinout úsilí o pokání a obrácení: Uvedl například, že přinejmenším v jedné farnosti v severním Bavorsku "zrušili mši svatou po tři po sobě jdoucí neděle ze solidarity s oběťmi".
V návaznosti na zprávu z roku 2018 se podle něj v současné době provádějí vyšetřování podobná mnichovskému v dalších německých diecézích a lze očekávat další znepokojivé zprávy v médiích. Předpověděl však, že údaje v budoucích zprávách - další se očekávají z Freiburgu a Münsteru - se pravděpodobně nebudou příliš lišit od toho, co jsme již viděli: jinými slovy, obvinění ze zneužívání tří až pěti procent diecézních katolických kněží, přičemž většina z nich byla v 60. a 70. letech minulého století. Většina zneuživatelů byla ve věku 35 až 50 let, zatímco většina obětí byli děti nebo mladiství muži, zejména v dřívějších desetiletích mezi lety 1945 a 2020. "Nemáte alternativu k transparentnosti ohledně počtu zneužívání, dříve nebo později to vyjde najevo, takže byste se to neměli snažit popírat," řekl.
Zaznamenal jsem, že v Chile papež přijal rezignaci sedmi biskupů od vypuknutí skandálu se zneužíváním v roce 2018 a v Polsku bylo v důsledku tamního skandálu se zneužíváním požádáno o rezignaci deset biskupů, ale doposud nerezignoval žádný německý biskup.
Vzpomněl jsem si, že když v roce 2002 propukl skandál se zneužíváním v Bostonu a mnozí volali po rezignaci kardinála Bernarda Lawa, zeptal jsem se amerického kardinála Jamese Stafforda, který tehdy působil ve Vatikánu, zda si myslí, že by bostonský kardinál měl odstoupit. Odpověděl, že pokud biskup ztratil důvěru svých kněží a lidí, měl by odstoupit. Otec Zollner řekl, že s tímto kritériem souhlasí, ale dodal: "Někdo by měl mít sílu na to mu říci, aby odstoupil, pokud si to sám neuvědomuje."
V rozhovoru pro německé katolické zpravodajství z 26. ledna otec Zollner řekl: "V církvi mají mnozí tendenci prezentovat se jen jako malé kolečko. To je vidět i na biskupech, kteří říkají: Chtěl bych odstoupit, ale papež mi to nedovolí. Místo toho by měli být dostatečně mužní a říci, ať už teď papež říká cokoli, víc nemohu a nechci." V rozhovoru pro America - Jesuit review řekl: "Pokud jsem jako biskup zdiskreditován, papež si může říkat, co chce, ale pokud mi svědomí říká, že není možné pokračovat, pak bych to měl říct a odejít."
Otec Zollner dodává: "Nemyslím si, že rezignace samy o sobě situaci změní. Jen rezignace pro rezignace - ne! Ale jak už jsem řekl, jsou tu někteří, kteří ztratili důvěryhodnost u Božího lidu, a to se podle mě nedá napravit."
Ve stejném duchu připomněl, že po zveřejnění zprávy kardinál Marx, současný mnichovský a freisingský arcibiskup, nevyloučil možnost, že odstoupí - a to i poté, co jeho žádost o odstoupení loni v létě odmítl papež František. "Je to otevřená otázka, zejména po tom, co slíbil v reakci na mnichovskou zprávu", řekl. "V každém případě nejpozději za rok podá zprávu, jak sám řekl, a bude se zodpovídat za to, co udělal nebo neudělal. Mohli bychom dokonce uvažovat o tom, že až splní svůj úkol, mohl by říci: "Svůj díl práce jsem splnil a teď budu farářem v Horním Bavorsku."
Cesta vpřed
Otec Zollner se domnívá, že pro církev v Německu i jinde je zásadně důležitá cesta vpřed, a to důrazná implementace změn v církevním právu, které zavedl papež František a jeho předchůdci, a zejména motu proprio z roku 2019 "Vos Estis Lux Mundi" ( "Vy jste světlo světa"). Je přesvědčen, že pokud by biskupové a řeholní představení v celé církvi plně zavedli toto motu proprio, změnilo by to způsob, jakým se nakládá s obviněními ze zneužívání, ochránilo by to stěžovatele, vynutilo by to odpovědnost, vyloučilo by to utajování a pomohlo by to nastolit spravedlnost pro oběti.
Domnívá se také, že "místní církve by měly v této a dalších oblastech převzít větší odpovědnost". Dále si myslí, že "biskupové a biskupské konference by měli převzít mnohem větší odpovědnost za organizaci církevního života ve své zemi a rozhodovat například o rolích, které by měly mít ženy v životě církve".
