Otec Zollner o zneužívání "Církev musí žádat o odpuštění za své hříchy a zločiny"

António Marujo e Manuel Pinto, 10. května 2022 

Komise pro studium zneužívání v církvi uvádí, že existuje již 326 potvrzených svědectví obětí, a žádá církev, aby se více angažovala ve zviditelňování vykonané práce. A komise na ochranu "nezletilých" by měly změnit svůj název - "Pojem nezletilý je právní fikce," odůvodnil Laborinho Lúcio na konferenci o zneužívání v portugalské katolické církvi, která se konala v Lisabonu dne 10. května 2022. 

Katolická církev musí jako instituce "přijmout", že se dopustila chyb a kryla "zločiny", vyznat své "institucionální hříchy", požádat o odpuštění za ně a zavázat se, že už nebude hřešit, řekl německý jezuitský kněz Hans Zollner, který je ve Vatikánu zodpovědný za ochranu dětí. 

Zollner vystoupil na konferenci "Sexuální zneužívání dětí: poznání minulosti, péče o budoucnost", která se konala v Nadaci Gulbenkian a kterou podpořila Nezávislá komise pro studium sexuálního zneužívání dětí v portugalské katolické církvi. 

Zollner, který od roku 2014 pracuje v oblasti ochrany dětí, řekl, že "v katolické kultuře je něco, co zřejmě znemožňuje říci: přiznávám, že jsem udělal chybu, a přijímám odpovědnost a pokání". 

Zollner řekl, že této obtíži nerozumí, a položil důraz na duchovní rozměr a téma odpuštění: "Věříme v odpuštění? Jestliže odpouštíme každému člověku na základě jeho pokání, proč bychom nemohli odpustit a požádat o odpuštění jako instituce?" 

Na krátké tiskové konferenci Zollner na otázku 7MARGENS odpověděl, že systémová povaha zneužívání je něčím, co si uvědomujeme až v posledních letech, a to kvůli sexuálnímu zneužívání v církvi a hnutím jako "Me Too" ve Spojených státech. "To vše ukazuje zneužití moci" afektivní, emocionální, psychologické atd. "Je stále jasnější, že se musíme podívat na to, proč bylo zneužívání možné", ale tento jeho systémový charakter je stále málo prozkoumán.  

Ačkoli Zollner hovoří o této problematice jako o celospolečenském problému, trvá na větší odpovědnosti církve a kritizuje klerikalismus a nedostatečnou reakci, které se obětem často dostává. V sázce je důvěryhodnost instituce: "Každý, kdo je ve vedoucí pozici, může udělat chybu. Pokud přizná, že se jí dopustil, lidé mu odpustí. Pokud to nepřizná, lidé mu neodpustí a přestanou si ho vážit. Z duchovního hlediska je to pro mě těžké pochopit: věří církev opravdu v odpuštění?" 

"Jako církev musíme počítat s tím, že děláme chyby a že dokonce kryjeme zločiny," řekl později Zollner na své večerní přednášce. A zeptal se: "Věříme jako církev tomu, co hlásáme? Že pravda nás osvobozuje?" Současně řekl, že považuje za "odvážný krok vpřed" to, že biskupská konference podpořila vytvoření nezávislé komise pro studium těchto případů a pro odhalení pravdy. 

"Je překvapivé a znepokojující, že fungují stejné mechanismy - ne podobné, ale stejné - obrany instituce na úkor povědomí o utrpení lidí: popírání reality nebo její přehlížení, neochota jí skutečně čelit." 

„Devastující“ řekl biskup 

Na konferenci se podílel také biskup José Ornelas, předseda Portugalské biskupské konference (CEP), který se zasloužil o pozvání psychiatra Pedra Strechta do čela nezávislé komise. Připustil, že vytvoření diecézních komisí pro zneužívání nefungovalo a že je "nutné to změnit" - proto byl vytvořen nový orgán. 

"Naším projektem bylo od počátku vnést světlo do této problematiky," prohlásil. K tomuto kroku se CEP rozhodla loni v listopadu s vědomím "závažnosti" problému a "ničivého dopadu" zneužívání na osobnostní, citový a emocionální vývoj dětí. V souladu s tím, co později řekl Hans Zollner, dodal: "Tyto útoky jsou obzvláště závažné: kromě přímé a faktické újmy zasahují celý systém náklonnosti, důvěry a hodnot, které podporují osobní, vztahový a duchovní rozvoj." 

Také otec a profesor filozofie Anselmo Borges hovořil o "katastrofě" zneužívání, když analyzoval proces, který vedl ke klerikalizaci církve a klerikalismu. Domnívá se, že mezi celibátem a sexuálním zneužíváním není přímá souvislost, ale "povinný celibát může vytvářet zvrácenou sexualitu".  

Kromě toho dodal, že "kdyby ženy měly přístup do nejvyšších pater hierarchie, možná by pedofilie kněží nedosáhla takové závažnosti, jakou známe", a odsoudil skutečnost, že církevní představitelé často raději "chrání instituci" a to, co považují za důstojnost kněžství, než aby bránili oběti zneužívání. 

Novinář João Francisco Gomes, autor knihy Říme, máme problém, věnované právě problematice zneužívání, také označil církev za "instituci moci" a prohlásíl, že by měla být "kontrolována, a to i katolickým tiskem". Na základě svých zkušeností z novinářské práce pro deník Observer však také poukázal na "systematické potíže se získáváním informací" od katolických představených. 

Několik odpovědných osob "stále ostentativně popírá význam" novinářské práce, řekl a připomněl roli médií při zveřejňování zneužívání. Naproti tomu, uvedl, papež a různí další katoličtí představitelé již ocenili práci mnoha novinářů. 

Civilizační záležitost 

Socioložka Ana Nunes de Ameida, členka komise, v úvodním projevu uvedla, že počet potvrzených případů zneužívání již dosáhl 326: je mezi nimi více mužů než žen a věkové rozpětí těch, kteří nyní vyprávějí svůj příběh, je široké. 

Je však patrné, že případy pocházejí převážně od lidí z městských oblastí, kteří mají určitou úroveň vzdělání, což může naznačovat, že se zatím nepodařilo "dát hlas mlčícím" lidem a případům pocházejícím z jiných sociokulturních prostředí. V této souvislosti vyzvala všechny k větší spolupráci, aby se poselství dostalo k více lidem. 

Pedro Strecht, koordinátor komise, zdůraznil, že si přeje, aby se církev více zapojila do propagace práce a existence nezávislé komise, aby se tak dostaly na veřejnost další dosud nezjištěné případy. Jako příklad uvedl farnost Santa Isabel v Lisabonu, která zveřejnila kontaktní údaje Komise ve svém farním zpravodaji. 

Ana Nunes de Almeida rovněž odmítla, že by skutečnost, že komise nehodlá zjišťovat, kdo byli pachatelé zneužívání a do jakých institucí patřili, nebo kolik dětí bylo zneužito, mohla odstranit význam a rozsah této práce. Je velmi důležité uznat, že problém zneužívání existuje a jak se projevuje ve své vnitřní složitosti, což je podmínkou pro reálný zásah proti němu. "Musíme z boje proti zneužívání učinit civilizační záležitost," řekla. 

Álvaro Laborinho Lúcio, také člen Komise, hovořil o civilizačním pokroku, když zmínil Úmluvu o právech dítěte a skutečnost, že na jejím základě bychom nyní měli hovořit o dětech, a nikoli o nezletilých - toto označení "je právní fikcí", zatímco "dítě je subjekt s právy" a osoba "obdařená lidskou důstojností". 

Isabel Soaresová, psycholožka z Institutu vzdělávání na univerzitě v Minho, zmínila jako faktory přítomné v této problematice mocenské vztahy, nerovnost mezi zneužívajícím a obětí, zkušenost zranitelnosti a absenci souhlasu. Pokud jde o institucionalizované kontexty, v nichž často dochází ke zneužívání, zdůraznila dva, v nichž je zranitelnost posílena: instituce, v nichž existuje dynamika soutěže, jako jsou sportovní instituce, a náboženské instituce, v nichž se klade důraz na symboliku a závazek. 

Dodala, že dopady psychické, emocionální a sociální újmy jsou silné, a to po celý život. To může v kombinaci s kulturními problémy pomoci pochopit mlčení mnoha obětí. 

Překonat strach 

Peter Strecht řekl, že stejně jako oběti zneužívání musí překonat strach, musí ho překonat i církevní hierarchie. A řekl, že skutečnost, že členové instituce zneužívali, neznamená, že církev jako taková zneužívala. 

Laborinho Lúcio prohlásil, že je "jisté, že v portugalské katolické církvi dochází k sexuálnímu zneužívání - nejedná se o sexuální zneužívání církve, ale o zneužívání lidmi uvnitř církve". Pokud se však katoličtí představení rozhodnou pro utajování, "neudělají nic jiného, než že zneužívání svých členů učiní součástí církve". A v této souvislosti na otázku 7MARGENS odpověděl, že komise pro ochranu nezletilých v portugalských diecézích by měly změnit svůj název: "Dítě není předmětem ochrany, je to osoba, na kterou se vztahují práva," vysvětlil. 

"To, co žádáme, řekl dále Pedro Strecht, je, aby se již existující "zatajování utajeného" neopakovalo." V této souvislosti psychiatr poznamenal, že většina obětí zneužívání v církvi nezavrhla katolicismus a stále se považuje za katolíky.  

Pokud jde o přístup k archivům diecézí, což je otázka, která je nyní na stole, Strecht připustil, že různí biskupové to vnímají různě, ale nepovažuje to za překážku - skupina historiků a archivářů pod vedením Francisca Azeveda Mendese z univerzity v Minho, kterou nezávislá komise pozvala, v současné době navazuje kontakty s biskupy, aby mohla prozkoumat dokumentaci v diecézních archivech. 

Strecht novinářům řekl, že pokud by se vyskytly nějaké překážky v přístupu k archivům, mohla by se Komise obrátit na Řím: nebylo by to poprvé, co by papež v takové situaci zasáhl, řekl. 

V souvislosti s 16 případy, které Komise již před časem zaslala Úřadu státního zástupce, Strecht vyjádřil naději, že očekává odpověď v nadcházejících měsících, a uvedl, že by se mohly objevit nové případy, které spadají do pravomoci tohoto úřadu. Zároveň vyjádřil výhrady k pomalosti procesu: "Již jsem vyjádřil přání, aby portugalská justice reagovala rychle. Ne vždy je to to, co chceme, ale v tomto případě je velmi důležité, abychom práci dotáhli do konce a předložili zprávu, aby, i když to nějakou dobu trvá, lidé viděli, že se událo něco" ve smyslu "restorativní justice". 

Prezident republiky zaslal účastníkům konference poselství, v němž uvedl, že práci Komise sleduje s "nasazením". Citoval projev papeže Františka z minulého týdne, který řekl, že zneužívání "má zničující dopad". 

Svědectví obětí sexuálního zneužívání lze nahlásit prostřednictvím digitálního dotazníku na adrese darvozaosilencio.org, telefonicky na čísle 917 110 000 (denně mezi 10. a 20. hodinou), e-mailem (geral@darvozaosilencio.org) nebo dopisem (Nezávislá komise - Apartado 012079 - EC Picoas - 1061-011 Lisboa). 
 

https://setemargens.com/igreja-deve-pedir-perdao-pelos-seus-pecados-e-crimes/