„Máte poslání bojovat s církví,“ řekl při přelíčení advokát, zastupující kaličskou diecézi, Pankowiakovi, jenž byl v dětství sexuálně zneužívaný duchovním této diecéze.
Nejdřív suchá fakta.
V pátek 20. května proběhlo v Kališi další přelíčení v civilním procesu proti kališské diecézi ve věci bratří Jakuba a Bartłomieje Pankowiakovských. Když byli bratři dětmi, zneužíval je o. Arkadiusz Hajdasz z Pleszewa. Pankowiakovští požádali kurii o finanční odškodnění.
Při přelíčení Jakub Pankowiak potvrdil své dřívější rozhodnutí rezignovat na soudní proces. Odůvodnil to analogickým způsobem, jak to udělal 1. dubna pro rozhovor pro Więż.pl: „Chtěl jsem, aby se církev přiznala k chybám a očistila ze zločinného bahna, které špiní její pověst. Po dvou letech musím s bolestí prohlásit, že moje poslání skončilo velkým neúspěchem,“ řekl u soudu zneužívaný muž. „Takovým postojem církve víc ztrácí, než získává.“
Výrok Jakuba Pankowiaka se během přelíčení setkal s odpovědí advokáta Marka Markiewicze, zastupujícího kaličskou diecézi. Advokát mj. prohlásil: „Vidím, že máte poslání bojovat s církví.“ Pankowiak mu odpověděl: „Ne, chtěl bych, aby byl v církvi každý v bezpečí.“
V pondělí 23. května má na kališském soudu padnout rozsudek v civilní kauze (už jen) Bartłomieje Pankowiaka proti kališské diecézi.
Telefon od biskupa
V sobotu 21. května však došlo k dalším událostem, jež staví do jiného světla kompetenci mec. Marikiewicze při zastupování církevních institucí.
Především biskup Damian Bryl zatelefonoval Jakubovi Pankowiakovi s prosbou o odpuštění. Poinformoval mě o tom sám zneužívaný muž. V krátkém telefonním rozhovoru se kališský biskup omluvil za slova advokáta zastupujícího diecézi. Ujistil Jakuba, že on sám o něm takto nikdy nesmýšlel. „Byl to upřímný rozhovor,“ říká Jakub Pankowiak. Biskup byl zřetelně Markiewiczovým výrokem překvapen. Omluva byla přijata. Biskup Bryl mě rovněž požádal o setkání.“
Ve stejný den tiskový mluvčí kališské diecéze o. Michal Włodarski vydal prohlášení, v němž informoval, „že připisovat zneužívanému záměr bojovat s celou církví bylo záměrem advokáta, nikoli stanoviskem kališské diecéze. Tato slova neměla zaznít.“ Třetí věta tohoto lakonického prohlášení zněla: „Kališský biskup vedl na toto téma rozhovor s advokátem i s panem Jakubem Pankowiakem.“
O komentář jsem požádal rovněž o. Piotra Studnického, vedoucího kanceláře delegáta KEP Ochrany dětí a mládeže. Odpověděl: „Není možné považovat za nepřátele církve osoby, které vystupují s nároky na odškodnění. Církev, ačkoli má postoj, že finanční odpovědnost nese pachatel, nikoli instituce, plně uznává právo zneužívaných osob na požadavky vymáhané právní cestou, a rozsudky bude respektovat a naplňovat.“
O. Stupnický kromě toho zdůraznil: „Každá osoba, která ohlásí zločin sexuálního zneužívání spáchaný duchovním, pomáhá církvi a zaslouží si úctu a vděčnost. Každá sexuálně zneužitá osoba má právo na důstojný proces a potrestání pachatele. Je pochopitelné, že v zápalu právního sporu vznikají emoce a padají různé argumenty, ale postoj reprezentantů církve musí vždy charakterizovat úcta ke zneužívané osobě.“
Zejména když jde o peníze
A nyní několik slov komentáře.
Zaprvé, je skandální, že církevní instituce využívají služby takových advokátů jako je Marek Markiewicz. Tento člověk je známý zvlášť impertinentním tónem veřejných projevů, v nichž pravidelně balancuje na hranici ponižování svých oponentů. V kauze Pankowiakových se už před dvěma lety biskup odpovídající za kališskou diecézi musel distancovat od Markiewiczových výroků.
Událo se to po písemné odpovědi advokáta jménem diecéze. Markiewiczovo pověření tehdy podepsal arcibiskup Grzegorz Ryś jako apoštolský administrátor sede plena kališské diecéze (po odvolání biskupa Edwarda Janiaka, ve skandálu zapleteného). V srpnu r. 2020 mluvčí arcibiskupa Rysia o. Paweł Kłys prohlásil, že písemný projev advokáta Marka Markiewicze je „právní odpovědí na soudní spor,“ nikoli odpovědí arcibiskupa Rysia na „zneužívání konkrétních osob.“ Podle mluvčího „advokát kompetentně reaguje pouze na právní procedury, jejich předmět a sled.“
To však nijak Markiewiczovi nepřekáželo kališskou diecézi v tomto procesu dál zastupovat. Pověření advokáta podpořil i nový kališský biskup, který nastoupil na začátku r. 2021 a nyní se musí za advokátova slova omlouvat. Ne dost na tom, Markiewicz v současnosti zastupuje i krakovskou arcidiecézi v několika prestižních soudních jednáních týkajících se sexuálního zneužívání a možných finančních odškodnění. Arcibiskup Marek Jędraszewski dokonce v dubnu t.r. Markiewicze jmenoval členem Administrativní rady římské nadace sv. Jana Pavla II.
Výsledek je prostý a smutný: pro zastupování církevních institucí v soudních procesech – zejména pokud jde o peníze – není třeba morální kvalifikace, stačí arogance a neomalenost. A princip, že na první místo je třeba stavět zneužité lidi, se velmi dobře hlásá teoreticky. Horší je to v praxi, zejména když jde o peníze… Má to tak být nadále? Bude to tak nadále?
Proč se nevyužila příležitost?
Za druhé, je podivné, že biskup Damian Bryl poté, co v diecézi jako biskup nastoupil – a zejména po prohlášení Jakuba Pankowiaka, že rezignuje na soudní spor, a podrobně svůj úmysl vysvětlil – nevyužil příležitost a nepokusil se uzavřít mimosoudní dohodu. Bylo přece možné se v souladu s úmyslem zneužitého muže formálně omluvit a předat dohodnutou sumu na jím určený společenský účel.
Domýšlím se, že k tomu nedošlo proto, že právní poradci biskupa přesvědčili, že v takových záležitostech je třeba dělat mrtvého brouka a nic neplatit, dokud to soud pravomocně nenařídí. To, že nebyla využita v tomto případě možnost uzavřít mimosoudní dohodu, je důkazem, že (minimálně tato konkrétní) církevní instituce nemá v úmyslu se jakkoli vyrovnat ostatním společenským subjektům. Pokud jde o peníze, přestává být nejdůležitější, že církev má být svátostí spásy a znamením boží lásky pro každého člověka.
Vyjdeme nebo nevyjdeme?
Za třetí, jestliže se biskup Jakubovi Pankowiakovi omluvil, proč o tom není řeč v prohlášení tiskového mluvčího kališské diecéze? Z prohlášení je možné přímo usuzovat, že biskup Bryl měl s Pankowiakem nějaký rozhovor disciplinárního charakteru (podobně jako s Markiewiczem).
Co víc, mluvčí se distancoval od „připisování zneužívanému úmysl bojovat s celou církví“. Čili, vezmeme-li věc doslovně, s celou církví Pankowiak samozřejmě nebojuje. Ale s nějakou její částí možná bojuje?
Ale vždyť jestliže tu někdo s církví bojuje, pak spíš advokát Marek Markiewicz, když vstupuje do naprosto zbytečné konfrontace s tou částí církve, kterou je Jakub Pankowiak, jeho rodina a další osoby rozhořčené takovým jednáním člověka, který prokázal maximum dobré vůle akorát církevním institucím.
V podstatě je to boj dokonce s celou církví, s podstatou jejího poslání. Proč? Nedávno na stránkách TVP1 v diskusi po filmu Pauliny Guzik Skleněný dům – odpověď Jana Pavla II. na krizi sexuálního zneužívání v církvi o. Studnicki velmi trefně řekl: „Buď jako církev vyjdeme z této krize spolu se zneužívanými lidmi, anebo z ní nevyjdeme.“ Když církevní představitelé konečně Studnickému v praxi rozumějí, co tato slova znamenají? A že na jejich postoji reálně závisí budoucnost církve v Polsku?
Zdroj: https://wiez.pl/2022/05/21/biskup-kaliski-jakub-pankowiak/
K celému případu doplňujeme ještě jeden text:
Nebojovali s církví, ale o církev. Soud to dokázal pochopit. Pochopí to církev?
„Jakub a Bartłomiej Pankowiačtí jsou průkopníky odhalování špatných stránek v polské církvi. Už navždy zůstanou symbolem boje o důstojnost svou i dalších lidí,“ řekla v pondělí 23. května soudkyně Arleta Konieczna na okresním soudu v Kališi.
Padl rozsudek proti kališské diecézi ve věci Jakuba a Bartłomieje Pankowiackých. Oba byli zneužíváni knězem Arkadiuszem Hajdaszou. Jakub ve věku 13 let, Bartłomiej 10 let. Jejich příběh vyprávěli před dvěma lety bratři Sekielští ve filmu Hra na schovávanou.
Oba požadovali náhradu od diecéze, v níž pachatel pracoval, a soud jim dal za pravdu. „Otec Hajdasz byl svěcen biskupem a na jeho doporučení vykonával kněžskou službu. Biskup byl představeným a uvedl ho do diecéze,“ řekla soudkyně Arleta Konieczna. A dodala, že jeho pedofilní skutky měly „bezprostřední souvislosti s konáním kněžské služby,“ a „z důkazů vyplývá, že představení kněze mohli znát jeho patologické sklony.“
V ústním odůvodnění se soud odvolal na předpisy civilního práva. Jako dostatečným odůvodněním rozsudku byl čl. 430 k. c. /civilního kodexu/, který činí církevní instituci zodpovědnou za skutky duchovního ve světské věci. Podle tohoto předpisu „kdo na vlastní účet svěřuje činnost osobě, jež při vykonávání této činnosti podléhá jeho vedení a má povinnost jednat podle jeho instrukcí, ten je zodpovědný za škodu způsobenou z viny této osoby při vykonávání svěřené činnosti“. Podle čl. 430 už padly rozsudky v dalších podobných kauzách, mj. proti spolku kristovců.
Bratři Pankowiačtí zpočátku bojovali o odškodné milion złotých pro oba. Před necelými dvěma měsíci však Jakub na soudní spor rezignoval. V rozhovoru pro Więż.pl vysvětlil, že mu šlo o něco jiného než o peníze. Řekl: „Pro mě podání žaloby o finanční odškodné bylo nástrojem, který má sloužit k mobilizování kališské diecéze, aby konala a změnila přístup ke zneužitým lidem.” Proto soud uznal odškodné pouze Bartłomiejovi, 300 tis. zł. a 10 tis. za právníka.
Soud rovněž navázal na slova právníka diecéze, mec. Marka Markiewicze, jenž v pátek při líčení vyčetl Jakubovi Pankowiakovi, že „má poslání bojovat s církví”. Soudkyně zdůraznila: „Jejich [bratrů Pankowiackých] konkrétní jednání nejsou zaměřená na boj s katolickou církví, ale o církev jako společenství věřících, o zachování čistoty a zajištění bezpečí jejím nejmladším členům.”
„Nebojovali s církví, ale o církev. Soud to dokázal pochopit. Pochopí to v realitě církev?” ptá se Zbigniew Nosowki, šéfredaktor čtvrtletníku Więż. „Nyní je velmi důležité, zda se diecéze bude odvolávat proti rozsudku ve věci Bartłomieje a jestli uzná, že je ještě povinna odškodnit (jinak než finančně) Jakuba,“ dodává Nosowski.
Před dvěma dny kališský biskup Damian Bryl zatelefonoval Jakubovi Pankowiakovi a omluvil se mu za slova mec. Markiewicze. „Omluva byla přijata,“ řekl nám Pankowiak. „Biskup Bryl mě rovněž požádal o setkání.“
Zdroj: https://wiez.pl/2022/05/23/walczyli-nie-z-kosciolem/
