Otec Rupnik mi řekl: "Pokud si nezvolíš komunitu Loyola, nezvolíš si Krista."
Byla jsem mladá, on byl mým duchovním vůdcem a dal mi najevo, že pokud se nepřipojím k jeho kongregaci, nebudu už patřit Kristu. Příběh Kláry (smyšlené jméno), které je dnes 58 let a kterou jezuita zlákal ještě jako nezletilou, je příběhem úplného poddanství, které se týkalo všech prvků její existence. V době, kdy zneužívání začalo, jí bylo 17 let.
Trigger warning - Článek obsahuje poppis sexuálního násilí. Pokud byste se během čtení necítili dobře, je lepší nepokračovat a postarat se o sebe. Více info v tomto článku.
FEDERICA TOURN
22. ledna 2023
Otec Rupnik mi řekl: "Pokud si nezvolíš komunitu Loyola, nezvolíš si Krista." Byla jsem mladá, on byl mým duchovním vůdcem a dal mi najevo, že pokud se nepřipojím k jeho kongregaci, nebudu už patřit Kristu. Příběh Kláry (smyšlené jméno), které je dnes 58 let a kterou jezuita zlákal ještě jako nezletilou, je příběhem úplného poddanství, které se týkalo všech prvků její existence. Rupnik využil její nezkušenosti a nejistoty v jejích šestnácti letech, aby ji přiměl účastnit se jeho duchovních cvičení a poté ji přiměl vstoupit do komunity Loyola. Jakmile se dostala do jeho moci, nutil ji k sexu "pro tvé vlastní dobro" a snažil se ji zasvětit do sexu ve třech, když ji svěřil jiné ženě, aby ji "poučila" a připravila na setkání s "guruem".
Kdy jste se s Rupnikem seznámila?
Poznala jsem ho v roce 1980, když mi bylo šestnáct let. Rupnik byl hospitalizován kvůli infekci na Klinice infekčních chorob v Lublani, kde jsem po prvním ročníku zdravotnické školy absolvovala povinnou praxi. Byli jsme v pokoji sami, a když jsem stlala postel, vyklouzl mi z košile křížek, který jsem nosila na krku: vylekala jsem se, v Jugoslávii jsme byli ještě v letech komunismu a ukázat, že jsi křesťan, mohlo být nebezpečné. Aby mě uklidnil, řekl mi, že je jezuita a že má v Římě umělecký ateliér. Když byl propuštěn, pozval mě, abych se připojila ke skupině mládeže, kterou vytvořil a která se scházela v jezuitském ústředí v Dravlje v Lublani.
A vy?
Šla jsem tam. O rok později, těsně před Vánocemi, jsem se také zúčastnila duchovních cvičení v klášteře Stična, čtyřicet kilometrů od hlavního města. Na konci dne mě Rupnik při vítání objal a políbil, což zdůvodnil mou potřebou něhy. Když mě dál objímal a líbal, opakoval, že to dělá jen kvůli mně.
Jak na vás tehdy Rupnik zapůsobil?
Byla jsem zmatená, zaražená pozorností, kterou mi věnoval. Nedávno jsem se přestěhovala z vesnice do města a byl jsem velmi nejistá a ovlivnitelná, zatímco on už byl považován za vůdce. Navíc jsem byla velmi zbožná; už jako dítě jsem snila o tom, že půjdu na misie, i když jsem ještě nevěděla, jestli jako řeholnice nebo jako laik. Chtěla jsem se dát do služeb druhých, a proto jsem studovala obor pro zdravotní sestry. Okamžitě tuto mou touhu zachytil a nasměroval ji na formující se komunitu Loyola. Hodně na mě naléhal. Současně vždy mluvil o italské dívce, modelce se svém ateliéru, jako o příkladu ženskosti a erotičnosti, což jsou prý vlastnosti, které vidí i ve mně.
Byla jste rozhodnuta připojit se ke komunitě Loyola?
Zdaleka ne. Několik měsíců před vstupem do komunity, v roce 1986, během "zkušebního" roku, kdy jsme zkoumaly, zda jsme opravdu povolány ke složení slibů, jsem dostala nabídku k zasnoubení od jednoho známého mladíka. Řekla jsem to sestře, která měla na starosti slovinskou komunitu, a otec Rupnik mě okamžitě povolal do Říma k pohovoru. Na té schůzce mi tvrdě vynadal a řekl mi, že jsem hloupá a že dělám všechno špatně. "Pokud se nerozhodneš pro komunitu Loyola, znamená to, že si ve svém životě nevybíráš Krista", tato jeho slova mě vyděsila, protože jsem byla věřící a rozhodně jsem se nechtěla vzdálit od Boha. Také před konečným rozhodnutím jsem měla pochybnosti: probudila se ve mně touha být laickou misionářkou, ale otec Rupnik mě přerušil slovy, že mé rozhodnutí pro komunitu Loyola se nemůže a nesmí změnit. Když jsem v roce 1987 vstoupila do komunity, bylo mi 23 let a o čtyři roky později jsem složila poslední sliby.
Kdy začaly první sexuální kontakty?
Rok před vstupem do komunity Loyola, v roce 1986, jsem žila v Lublani v podnájmu. V té době žil otec Rupnik v jezuitské komunitě v Gorici a když byl ve městě, občas mě navštívil. Při jedné z těchto příležitostí mě vyzval, abych s ním šla do koupelny, kde přede mnou začal masturbovat nad umyvadlem; pak mě vzal za ruku, abych pokračovala, zatímco druhou rukou mi tlačil hlavu dolů. Řekl mi, že to dělá jen pro mé dobro: "Potřebuješ to, protože jsi od svého otce nedostala dost lásky a pozornosti," řekl. Ale řekl mi také, abych o tom s nikým nemluvila.
Stalo se to víckrát?
Mnohokrát. Když si byl jistý, že vstoupím do komunity, začal mě libovolně sexuálně zneužívat. Během prvního roku v Mengeši přicházel otec Rupnik na duchovní vedení a zpověď; při těchto příležitostech mi několikrát řekl, že má sexuální vztah i s jinými sestrami, opakovaně se zmiňoval o trojce a ptal se mě, jestli chci být raději se sestrou a s ním, nebo jestli chci být sama se dvěma muži. Popsal mi naši budoucí trojku do nejmenších podrobností. Vzpomínám si, že jednou, když vezl dvě sestry z Mengeše do Gorice, zastavil v garáži a začal mě osahávat a pak masturboval sebe i mě. Téhož roku si mě vybral za svou pomocnici při duchovních cvičení v klášteře Stična, jen aby měl více dní na sex se mnou. Byl mým duchovním vůdcem a všichni v komunitě mi říkali, že musím být pokorná a poddajná: cítila jsem se v pasti a nemohla jsem s nikým mluvit.
O Velikonocích roku 1988, když jsem v Římě studovala teologii, mě otec Rupnik poslal do San Marco v Lamis v Apulii k jedné ženě, která nějakou dobu navštěvovala komunitu Loyola. Rupnik mi dlouze vyprávěl, jak ho umělecky inspirovala, když si v jeho ateliéru masírovala prsa a laskala se před ním. Brzy jsem pochopila, že mě k ní poslal za jasným účelem, aby mě poučila o sexu ve třech: osahávala se a "hrála si" se mnou v posteli, mluvila se mnou o tom, jaké to bude s otcem Rupnikem a jak budeme u večeře pít jeho sperma z poháru. Byla jsem v hlubokých rozpacích a úplně zablokovaná, až tak, že jednoho večera zavolala Rupnikovi a řekla mu, že jsem nepoužitelná.
Co se pak stalo?
Otec Rupnik zcela změnil svůj postoj ke mně a začal se ke mně chovat velmi špatně: byla jsem vykořisťována, ignorována a odsunuta na okraj komunity. Stala jsem se sestrou třetí kategorie, považovanou za neschopnou zachovávat poslušnost, modlit se a být pokorná: byl to jejich způsob, jak mi říct, že jediné, co mohu, je sloužit sestrám, vydělávat peníze, ale nemám právo slova. Byl jsem ponižována, peskována a veřejně trestána. Nepodařilo se mi mluvit o příčině svého utrpení a vnitřního zmatku, vnímala jsem se jen jako zbytečná citová troska.
Kdy se vám podařilo dostat se z této situace?
Po letech šikany ze strany představené a jejích "oblíbenkyň" jsem byla přeložen do malého komunitního domu v Jeruzalémě a po třech letech jsem odešela nadobro. Bylo mi 35 let.
Mluvila jste pak ještě někdy s Rupnikem?
Jednou, krátce před odjezdem z Itálie, jsem ho konfrontovala během duchovních cvičení a řekla jsem mu, že mě od začátku klamal a že jsem pochopila jeho systém: všechny své dary využíval k pochopení slabostí každé z nás a využíval je k získání sexuálních služeb, přičemž používal pokřivenou logiku lásky. Zároveň, pokud se setkal s "odporem", jako to bylo v mém případě, začal s nelítostnými psychickými, emocionálními a duchovními útoky, které spolu s fyzickým týráním lidi ničily.
A on?
Vše popřel: zůstal chladný a odpověděl, že neví, o čem mluvím.
Zdroj: https://www.editorialedomani.it/fatti/rupnik-molestie-testimonianza-quarta-vittima-religiosa-g9bnyzg5
