Reakce spolku Někdo Ti uvěří k diskuzi o přijetí smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem.
Během posledních několika dní jsme zaznamenali diskuze ohledně podoby smlouvy České republiky s Vatikánem. Nejčastěji diskutovanou pasáží je část, která se věnuje zpovědnímu tajemství a rozšiřuje ho z kněží i na pastorační pracovníky. Tato pasáž vyvolává mnoho otázek i ve spolku Někdo Ti uvěří, který informuje o problematice zneužívání v církevním prostředí a snaží se působit v této oblasti také osvětově a preventivně.
„Rozšíření zpovědního tajemství i na pastorační pracovníky vnímáme jako problematické a matoucí“, říká Jiří Kylar, předseda spolku Někdo Ti uvěří. Zpovědní tajemství je v katolické církvi vázáno na svátost smíření, která má přesně stanovený začátek (znamení kříže) a konec (opět znamení kříže). Protože žádný z pastoračních pracovníků nemůže udílet svátosti, dojde mezi věřícími k nutnému zmatení pojmů – je možné zpovědní tajemství využít i jindy než při svátosti smíření? Mohu při rozhovoru s pastoračním pracovníkem pod ochranou zpovědního tajemství dostat rozhřešení? Pokud ne, tak proč operujeme s pojmem zpovědní tajemství?
Máme důvodnou obavu, že tento institut bude sloužit jako záminka pro nehlášení a neřešení případů zneužívání a jiných závažných skutečností. Zejména, pokud není jasné, kdo určí, zda jde o zpovědní tajemství - zda pastorační pracovník nebo klient.
Dítě, které se chce svěřit s tím, že bylo zneužito, se statisticky musí obrátit na 5-6 dospělých, než ho někdo uslyší a pomůže mu. Zavedení zpovědního tajemství pro pastorační pracovníky povede ke stírání rozdílu mezi profesním a zpovědním tajemstvím a v konečném důsledku může způsobit, že děti, které potřebují pomoc, se jí nedočkají.
A nutně to přináší nelehké situace i pro samotné pastorační pracovníky. Dana Syslová, inspektorka sociálních služeb, k tomu říká: „Pozice pastoračního pracovníka ani jeho kvalifikační předpoklady nejsou obecně závaznými právními předpisy v současné době zcela vymezeny. Jak se budou lidé na této pozici, zejména pokud jde o děti, v náročných situacích rozhodovat, zda je ten který rozhovor právě pod zárukou zpovědního tajemství nebo naopak mají v zájmu jejich ochrany konat, případně splnit oznamovací povinnost? Budou mít pastorační pracovníci v tomto jasné pokyny? Osobně považuji rozšiřování okruhu osob vyňatých z této povinnosti za krajně nevhodný.“
Pokud bylo zavedení institutu zpovědního tajemství pro pastorační pracovníky vedeno snahou zavázat jím kaplany v nemocnicích, vězeňské službě nebo v armádě, nejsme si jisti přínosností. Všichni kaplani pracují v týmech, kde je výhodou sdílení informací a sdílené profesní tajemství. Pokud budou vázáni zpovědním tajemstvím, ovlivní to jejich pracovní zapojení v neprospěch klientů, kteří nebudou moci profitovat z péče celého týmu.
Jsme zastánci stálého vzdělávání kněží, práce pod supervizí a informovanosti věřících. Pokud je kněz vázán zpovědním tajemstvím, může během rozhovoru s penitentem pracovat tak, aby penitent mohl přijít i mimo svátost smíření a promluvit o věci, která spadá pod oznamovací povinnost. Pokud jsou však kněží nepoučeni, jejich přístup může dále zraňovat lidi, kteří byli dříve zneužiti.
„Vážím si iniciativy skupiny obětí, která zvedla téma zpovědního tajemství ve smlouvě s Vatikánem. Je to důležité téma, které si zaslouží pozornost veřejnosti, médií i zákonodárců. V jejich textu čtu pochopitelné rozhořčení nad církví, která může znovu ublížit. V tuto chvíli se k otevřenému dopisu nepřipojuji já ani kolegové protože – jakkoli jsme v mnohém zajedno – její záběr je příliš široký a v jejím textu jsou použity některé výrazy, se kterými nemůžeme souhlasit (například označování pachatelů zneužívání z řad kněží jako pedofilů, ačkoli většina pachatelů pedofily není),“ dodává nakonec Jiří Kylar, předseda spolku Někdo Ti uvěří.
Někdo Ti uvěří, z.s.
Jsme k dispozici všem, kteří s námi chtějí mluvit. Můžete se na nás obrátit prostřednictvím e-mailu: napiste@nekdotiuveri.cz
Spolek Někdo Ti uvěří je sdružením obětí a odborníků, kterým leží na srdci problematika zneužívání (nejen) v církvi. Nabízíme obětem bezpečné prostředí, kde mohou sdílet, co se jim přihodilo, vzděláváme. Záleží nám na církvi i lidech v ní a kolem ní. Máme naději, že odcizení způsobené zneužíváním jde překonat.
