Byli nemocniční kaplani a pastorační pracovníci proškoleni v problematice oznamovací povinnosti? 

Naše anketa přináší zajímavé odpovědi:

V debatě o problematice zpovědního tajemství nám chyběl hlas těch, o kterých se s v souvislosti s uzavřením možné smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem často mluví. Hlas nemocničních kaplanů a pastoračních asistentů/asistentek.

Oslovili jsme proto více než 80 nemocničních kaplanů a pastoračních asistentů/asistentek se třemi otázkami. 

  1. Byli jste v posledních 5letech proškoleni v problematice oznamovací povinnosti? Pokud ano, kdo školení zajišťoval? 
  2. Chápete důvěrnost informací, které Vám věřící/pacienti sdělují, jako chráněné zpovědním tajemstvím? Kdy ano a kdy ne? 
  3. Pokud pracujete jako nemocniční kaplan/ka, vztahujete zpovědní tajemství na situace, kdy nejde o svátost smíření? 
  4. Pokud pracujete jako pastorační asistent/ka, chápete sami sebe jako pastoračního pracovníka, který podle uzavírané smlouvy bude mít zaručenou možnost použít právo obdobné zpovědnímu tajemství? Jak určíte, kterou informaci zahrnout pod zpovědní tajemství a která není tímto tajemstvím vázána? 

8 odpovědí, které nám během několika dní přišlo, není mnoho. Možná s námi respondenti nechtěli mluvit, možná debatu nepovažují za důležitou, možná prostě neměli čas. Přesto nás několik věcí zarazilo:

  • Nikdo nebyl v rámci své pozice proškolen v problematice oznamovací povinnosti. Ne v posledních 5letech, ale prostě vůbec nikdy. Pokud někdo proškolen byl, bylo to v rámci jiného vzdělání (sociální pracovník). 
  • Důvěrnost informací garantovali všichni, kteří odpověděli, ale s rozdíly. Z těch nemnoha odpovědí, které se sešly, je znát, že problematika zpovědního tajemství není vnímána všemi stejně. A to je potenciálně matoucí pro lidi, kteří se kaplanům a pastoračním asistentům/asistentkám svěřují. 

 

 

Budeme rádi, když nás vyvedete z omylu. Znáte kněze, který byl proškolen v oblasti oznamovací povinnosti v rámci své formace? Nemocničního kaplana? Pastorační asistentku? Jste to Vy? Ozvěte se!

Pokud nám přijdou ještě další odpovědi, do článku je rádi doplníme.

 

Přečtěte si odpovědi respondentů:

 

Ondřej Doskočil, nemocniční kaplan:

V problematice oznamovací povinnosti jsem systematicky proškolen nebyl. Problematiky povinné mlčenlivosti jsme se dotkli v rámci oblasti zdravotního práva v kurzu Nemocniční kaplan.

Pracuji jako nemocniční kaplan. Nejsem kněz, ale jáhen a nesloužím proto pacientům ve smyslu zpovědi (svátosti smíření), ale formou důvěrného rozhovoru. Důvěrnost svěřených informací nechápu jako zpovědní tajemství, ale jako analogii k povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků, byť jako nemocniční kaplan nejsem zdravotnickým pracovníkem ve smyslu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. K zachovávání mlčenlivosti jsem vázán pracovní smlouvou a etickým kodexem nemocničních kaplanů. Prolomení povinné mlčenlivosti je možné za stejných podmínek jako u jiných pracovníků ve zdravotnictví. Se situací, která by pro mě znamenala prolomení povinné mlčenlivosti např. ve smyslu oznamovací povinnosti jsem se doposud v praxi nesetkal. 

 

František Klíč, nemocniční kaplan v Nemocnici Šumperk, a.s., Pavlína, nemocniční kaplanka:

Byli jste v posledních 5letech proškoleni v problematice oznamovací povinnosti? Pokud ano, kdo školení zajišťoval? 

Ne, proškoleni jsme nebyli. 

Chápete důvěrnost informací, které Vám věřící/pacienti sdělují, jako chráněné zpovědním tajemstvím? Kdy ano a kdy ne? 

 Informace sdělené v rámci kaplanské služby a osobního/duchovního rozhovoru považujeme za důvěrné, chráněné mlčenlivostí, ke které jsme jako kaplani profesně zavázáni. Nejedná se tedy o zpovědní tajemství (svátostné) v pravém slova smyslu. Nicméně v určitých případech nám pacient sdělí informace, které jsou určené přímo nám - potom s nimi nakládáme důvěrně a dál je bez jeho vědomí a souhlasu již nesdělujeme.. Pokud pacient informace o sobě sděluje i dalším osobám, příp. ho sdělení informace nemůže nijak poškodit, potom využijeme získané informace např. k zajištění  dalších potřeb pacienta. 

Někdy pacient sám určuje hranici naší mlčenlivosti - viz. např. slova ujištění: " A Vy to nebudete už říkat nikomu dalšímu?" - a v tomto již spatřujeme určitý prvek zpovědního tajemství.

Pokud pracujete jako nemocniční kaplan/ka, vztahujete zpovědní tajemství na situace, kdy nejde o svátost smíření? 

Ano, viz výše.

Pokud pracujete jako pastorační asistent/ka, chápete sami sebe jako pastoračního pracovníka, který podle uzavírané smlouvy bude mít zaručeno právo použít zpovědní tajemství? Jak určíte, kterou informaci zahrnout pod zpovědní tajemství a která není tímto tajemstvím vázána? 

 Ano, chápeme sami sebe jako duchovní osoby, které jsou vázány zpovědním tajemstvím. 

Informace zahrnutá pod zpovědní tajemství: je informace důvěrná, pacient si nepřeje ji sdělovat dále, pokud sdělení informace by jej mohlo poškodit, informace se týká pouze něho, ne dalších osob.

Informace, která není tímto tajemstvím vázána: pacient ji sděluje více osobám a je zjistitelná i z jiných zdrojů. 

 

J.K.:

  1. K žádnému školení ohledně ohlašovací povinnosti jsem nebyl pozván.
  2. Důvěrnost sdělení od (mých většinou psychiatrických) pacientů považuji za samozřejmou, jakkoli některé causy by mě asi mohly vést k hlubšímu uvažování a relevantnější reakci. Spíše jsem causy takového druhu nepotkal. V případech složitějších než má běžná praxe přináší, bych se šel odpovídajícím způsobem poradit na kompetentní místa.

 

Zuzana a Jan Horákovi, pastorační asistenti:

Byli jste v posledních 5letech proškoleni v problematice oznamovací povinnosti? Pokud ano, kdo školení zajišťoval? 

Ne.

Chápete důvěrnost informací, které Vám věřící/pacienti sdělují, jako chráněné zpovědním tajemstvím? Kdy ano a kdy ne? 

Vnímáme je jako chráněné mlčenlivostí, která zajišťuje maximální možné bezpečí klienta, podobně jako např. v případě psychoterapie nebo jiných rozhovorů, kdy má člověk mít možnost dotknout se velmi křehkých osobních témat. Zpovědní tajemství chápeme výhradně v kontextu svátosti smíření. 

Pokud pracujete jako pastorační asistent/ka, chápete sami sebe jako pastoračního pracovníka, který podle uzavírané smlouvy bude mít zaručenou možnost použít právo obdobné zpovědnímu tajemství? Jak určíte, kterou informaci zahrnout pod zpovědní tajemství a která není tímto tajemstvím vázána? 

Nemyslím, že se pro nás prakticky něco mění. Podstatné nám přijde, že lidé za námi jako za pastoračními asistenty přicházejí zcela dobrovolně, neanonymně a sdílejí s námi jen to, co sdílet chtějí. Na rozdíl od zpovědi neexistuje požadavek vyznávat nám to nejhorší ze sebe. Můžeme proto z obou stran svobodně kontraktovat, o čem se budeme bavit a jak s tím budeme dál nakládat. 

 

Vlastimil, římskokatolický kněz, pedagog a sociální pracovník:

Byli jste v posledních 5letech proškoleni v problematice oznamovací povinnosti? Pokud ano, kdo školení zajišťoval? 

Žádný doklad o proškolení přímo na toto téma nemám, ale musím to znát, protože pracuji kvalifikovaně s dětmi a mládeží 

Chápete důvěrnost informací, které Vám věřící/pacienti sdělují, jako chráněné zpovědním tajemstvím? Kdy ano a kdy ne? 

Snažím se rozlišovat, kdy hovor vedu jako kněz udělující svátost, jako kněz mimo svátost, jako učitel a jako sociální pracovník. Každý ten rozhovor, se liší, zpovědní tajemství dle mého názoru patří pouze do svátosti smíření, která začíná znamením kříže a končí rozhřešením.  Jako pedagog a sociální pracovník bych naopak měl upozornit, že nám oznamovací povinnost. Jako sociální pracovník to mám uvedeno i v metodice,  standardně klientům při prvokontaktu říkáme, že máme ohlašovací povinnost a specifikujeme ji.  

Pokud pracujete jako nemocniční kaplan/ka, vztahujete zpovědní tajemství na situace, kdy nejde o svátost smíření? 

Ne, zpovědní tajemství je pouze svátostné, to ostatní je otázka mlčenlivosti vyplývající z pracovní smlouvy nebo etického kodexu.

 

Juliana Hamariová, kaplanka vyslaná Českobratrskou církví evangelickou: 

K Vaší otázce tolik, že vnímám veškeré rozhovory, které vedu v roli kaplanky, jako důvěrné. V případě zjištění trestného činu necítím povinnost zachovat mlčenlivost. Instituci svátosti smíření protestantské církve nemají.

 

Mgr. Jiří Štreit, jáhen, nemocniční kaplan:

Byli jste v posledních 5letech proškoleni v problematice oznamovací povinnosti? Pokud ano, kdo školení zajišťoval?

Ne, v oznamovací povinnosti jsem proškolen nebyl. Zde kombinuji profesní tajemství se zdravým selským rozumem. :)

Chápete důvěrnost informací, které Vám věřící/pacienti sdělují, jako chráněné zpovědním tajemstvím? Kdy ano a kdy ne? 

Dle informací, které jsem získal během studií a následné jáhenské formace (1993 - 2002), vnímám zpovědní tajemství výhradně jako to, co je řečeno v rámci svátosti smíření, neboli zpovědi. Protože jsem jáhen a zpovídat nemohu, tuto otázku u pacientů neřeším. Pokud jdu ale já ke zpovědi, očekávám od zpovědníka, že vše, co mu v rámci zpovědi řeknu je přísně chráněno zpovědním tajemstvím. 

Pokud pracujete jako nemocniční kaplan/ka, vztahujete zpovědní tajemství na situace, kdy nejde o svátost smíření?

Ne, nevztahuji, protože se nejedná o svátost smíření. Vedle zpovědního tajemství v našem právním řádu existuje ale i profesní tajemství. To musí zachovávat právníci, lékaři, sestry, policisté a další obory. Proto i já, vše co v nemocnici od pacientů vyslechnu, vnímám jako profesní tajemství. Při nástupu do nemocnice jsem také podepisoval mlčenlivost, která mě k této diskrétnosti rovněž zavazuje. Nutno ovšem dodat, že ke zdravotnickým materiálům pacienta já nemám přístup. O jejich situaci mohu ovšem hovořit se sociální pracovnicí či lékařským personálem. V těchto případech rovněž považuji svoji mlčenlivost za profesní a o tom, co od pacientů vyslechnu mlčím, pokud jsem se s pacientem nedohodl jinak - např. že jeho situaci budu konzultovat s knězem, pracovníkem Charity či jiným specialistou. 

V pastoraci pracuji od roku 1998 a jako nemocniční kaplan od roku 2014.