Marta si přesně pamatuje tlukot maličkého srdce. A potom ji pan Sławek doveze ke známému lékaři a platí za ukončení těhotenství. Když abortivní pilulky začínají působit, je bolest k nevydržení. Ztrácí vědomí. Otec Sławek ji bere do domu své matky, a když dívka znovu nabude sílu, opět ji znásilňuje.

Trigger warning – v článku je popisováno sexuální zneužití a potrat. Pokud byste se během čtení necítili dobře, je lepší nepokračovat a postarat se o sebe. Více info v tomto článku.

 

autor: SZYMON PIEGZA

„K tomuto rozhovoru by nedošlo, kdyby církev vedla moji kauzu tak, jak má. Nedostalo se mi žádné pomoci, nechali mě úplně samotnou,“ říká Marta, které je teď 38 let a má za sebou 18letý poměr s knězem.

Od prosince r. 2022 se několikrát setkáváme, vyměňujeme si hodně e-mailů a telefonních hovorů. Teprve teď, v červenci r. 2024, je žena rozhodnutá mluvit o všem, co ji potkalo, a také ukázat dokumenty.

Jen žádá, aby nebylo zveřejněno její jméno ani příjmení. Stále se bojí minulosti a muže, který jí připravil peklo. Proto ji pro potřeby tohoto příběhu nazýváme Martou.

S tím, co ji potkalo, seznámila kurii. K setkání s biskupem došlo v červenci r. 2022. Tehdy ještě nevěděla, že je to teprve začátek pekla. 

1.

Rok 1995

Toto datum dnes Marta nachází ve svém památníku. Je jí tehdy osm let a spolu s rodiči jede na prázdniny, pamatuje si z nich především moře a dva muže, které rodiče pozvali na společnou dovolenou. Dívenka ví, že jsou to kněží.

Jeden z nich se jmenuje Sławek. O mnoho let později se dověděla, že byl tehdy seminaristou v kieleckém semináři. Přes značný věkový rozdíl se Sławek pokouší navázat kontakt s 8letou holčičkou. Zve ji ke společnému plavání, vymýšlí hry, nabízí, že ji naučí lovit ryby.

„Bála jsem se ho a spíš jsem před ním utíkala,“ vzpomíná žena dnes.

„Později mnohokrát na tu dovolenou vzpomínal. Říkal, že jsem se mu už tehdy líbila,“ dodává, ač by nejraději všechny vzpomínky z paměti vymazala.

2.

Rok 2006

Martě je 19 let. Její partner ji veze na ultrazvuk břicha. Dívka na monitoru něco vidí. Malinký, šesti možná osmitýdenní shluk buněk. A najednou slyší tlukot srdce.

Přesně si pamatuje tlukot srdce dítěte, které neporodí.

Je těhotná s otcem Sławkem. Panika. Sławek hned říká, že je to její vina, protože neuhlídala, že má plodné dny. On samozřejmě nikdy nepoužíval prezervativ. Křičel, že si má vytlouct z hlavy, že porodí.

Po ultrazvukovém vyšetření jedou ihned 40 kilometrů do jiného města. Tam má kněz známého lékaře, u něhož kdysi pracovala jemu blízká osoba.

Lékař Martu věcně instruuje: teď dostaneš injekci, která vyvolá kontrakce a dojde k potratu. Žádná vyšetření, žádné otázky na to, jak se cítí, ani na to, jestli to chce. Jen suché instrukce. Ale je to přece její první těhotenství, a přestože je náhodné, ona to dítě chce. Všechno je ještě možné zařídit, on odejde z kněžství, založí rodinu. Bude to tak, jak kdysi sliboval.

Ale Sławek už zaplatil, doktor dal injekci. Čekání na kontrakce. Nepřicházejí. Je to vážné. Lékař předepisuje celý blistr Arthrotecu. Jsou to abortivní tablety do pochvy. Ujišťuje, že jsou tak silné, že musí zapůsobit.

Další instrukce, tentokrát od Sławka: dej si je tam, až budeš sama doma.

Dělá to, poslouchá ho, protože se bojí. Kromě toho jí namluvil, že její rodiče to nepřijmou. Odmítnou ji, jakmile se dozvědí, s kým je těhotná. A ona ho miluje, alespoň si to myslí. A když je vám devatenáct a milujete kněze, tak ten kněz ví všechno líp.

Silná bolest a křeč. Sławek ji telefonem uklidňuje, vysvětluje, že je to normální. Jak to ví? Ne, nepřijde, má jiné povinnosti v kostele. Marta prosí o pomoc, protože bolest není k vydržení. Proniká celé její tělo. Dívka se bojí, že zemře. Ztrácí vědomí.

3.

Rok 2002

Martě je 15 let. Je zbožná, má blízko k církvi a Pánu Bohu. Připojuje se k farnímu neokatechumenátnímu hnutí. Je to jedna z obtížnějších cest v katolické církvi, spočívající na odhalování pravdy o sobě, hříšnosti a na pochopení potřeby vykoupení. Skupina se setkává průměrně dvakrát týdně a potřetí při zvláštní mši.

Péči o skupinu neočekávaně přijímá otec Sławek. Jeho tehdejší představený biskup Kazimierz Ryczan ho právě přeložil do místa, kde bydlí Marta a její rodiče.

Mladý vikář si s mladými lidmi rychle vytvoří skvělý vztah. Organizuje jim čas po škole, bere je na výlety, kupuje jim pizzu a dokonce pořádá pravidelné večírky na své faře. Mladí lidé ho začnou brát jako kamaráda.

Mluvila jsem se dvěma účastníky setkání s otcem Sławkem. Vyprávějí, že s ním bylo možné kouřit cigarety, pít alkohol a říkat vulgární vtipy. Se Sławkem bylo dokonce možné mluvit o randění a flirtování. Klukům radil, jak jednat s dívkami. Neskrýval, že v tom má dost zkušeností.

Zvlášť když se napil, býval docela upřímný. Jedné osobě, s kterou jsme mluvili, měl dokonce přiznat, že měl dlouholetý poměr se ženou a také si stěžoval na samotu. Prozradil, že byl v dětství sexuálně obtěžovaný.

Ale své největší tajemství otec Sławek střežil i po alkoholu. O tom, že nejčastějším hostem na faře byla Marta, nevěděl nikdo.

4.

„Skrývali jste se?“

„Ano. Na faru jsem chodila, aby to moji rodiče nevěděli. Sławek mě pouštěl zadními dveřmi, aby si nikdo nevšiml, aby nikoho nepohoršil.“

„Čili jste spolu trávili stále víc času.“

„Chovali jsme se k sobě jako přátelé, říkali jsme si všechno. On hodně mluvil o svém dětství, ale i o ženě, s níž měl románek. Tvrdil, že se mnohokrát snažil s ní rozejít, ale nedokázal to. Velmi tím trpěl. Často opakoval, že se mu už nechce žít a pamatuji si, že při těchto rozhovorech plakal. Dnes jsem si jistá, že to byly prohnané manipulace. Já jsem si mu stěžovala na vztah s klukem, který mě nedávno nechal. On toho krutě zneužil.“

„Byly to upřímné rozhovory a emoce, nebo Tě už tehdy manipuloval?“

„Myslím, že částečně byl upřímný, ale určitě také věděl, že na mě, 17letou dívku, udělá velký dojem. Nevšimla jsem si, že jsem byla stále víc vtahovaná do pocitu zodpovědnosti.“

„Za co?“

„Stále častěji mi opakoval, že jsem pro něj nejdůležitější člověk, že si beze mě neví rady, že mi tolik důvěřuje, že už nevidí smysl života a nebýt mě, vzal by si život. Očekával ode mě, že budu reagovat na každé jeho přání, že za ním vždycky přijedu.“

„Kdo o tom věděl?“

„Nikdo. Vedl mě takovým způsobem, že jsem věděla, že nemohu nikomu nic říct, protože by to znamenalo těžkosti pro mě i pro něj. Kromě toho mě zpovídal, a tak přesně věděl, jestli jsem k němu upřímná nebo ne.

5.

Časem byla setkání mezi vikářem a o 19 let mladší farnicí už něčím přirozeným.

„Uklízela jsem, vařila. Byla jsem jako hospodyně,“ říká o sobě Marta.

Její kamarádi a kamarádky ze společenství si začínali něčeho všímat, jednak toho, že Marta se cítí ve Sławkově bytě dobřě, jednak toho, že se orientuje, kde co leží. Ujišťují ale, že nepředpokládali, že mezi Martou a Sławkem něco je. Zvlášť když otec mluvil o dívkách z jejich skupiny spíš pohrdavě.

Když Marta na tu dobu vzpomíná, mluví o Sławkově opíjení, říká, že zdůrazňoval, že k dívce něco cítí a velice jí důvěřuje. Ne, nedošlo k žádným fyzickým kontaktům, ani k polibkům. Ale pamatuje si, že když se jí nejlepší přítelkyně jednou přímo zeptala, jestli s někým chodí, tajemně odpověděla: „Ano, ale nemůžu o tom mluvit, protože je ženatý.“

6.

Rok 2006

Několik dní po Martiných 19. narozeninách ji Sławek poprvé líbá.

O několik měsíců později jsou oba na faře. Sławek nabízí víno. Oba pijí. Hodně. 

Martě se velmi točí hlava. Svoje poprvé si představovala jinak. Myslela, že to bude výjimečné, s manželem, po svatbě.

„A bylo to strašné. Přidržoval mě, jako by se bál, že uteču. Pronikl do mě, prosila jsem, aby přestal, ale nereagoval. Byla jsem ztuhlá. Když mě konečně pustil, v pláči jsem utekla.

7.

Rok 1996

Otec Sławomir je vikářem ve své první farnosti. Poznává Karolinu. Dívka studuje medicínu ve městě vzdáleném 200 kilometrů. Jezdí k rodičům, ale v podstatě ke Sławkovi téměř každý víkend.

O tomto vztahu o několik let později opilý kněz vypráví Martě. Mluví, jako by poměr s Karolinou stále trval a on nevěděl, jak ho ukončit. Stěžoval si, že má kvůli tomu problémy a že upadá do deprese.

8.

Rok 2004

Karolina páchá sebevraždu. Rodiče ji najdou mrtvou v bytě v Kielcach. Prý zanechala dopis, v němž napsala, že Sławek odmítl její lásku a rodiče neakceptovali její city ke knězi. Prý byla s knězem těhotná. Prý, protože rodiče Karoliny oznámili, že oficiální příčinou smrti byla nehoda a následné komplikace.

9.

Rok 2023

Rozhod jsem se ověřit, zda příběh, o němž pod vlivem alkoholu říkal otec Sławek Martě, je pravdivý. Jestli je možné, aby románek mezi duchovním a farnicí vedl k mnohaletém a před světem utajovanému poměru? A konečně jestli ji rozchod mohl dohnat do stavu, kdy si sáhla na život?

Navštívil jsem svatokřížskou vesnici. Starší muž přichází pomalým krokem k bráně. Když se ptám na otce Sławka, rychle se obrací a jde jiným směrem. Jasně dává najevo, že pro něj je to konec setkání.

Když se ptám na dceru a na pravdivý důvod její smrti, slyším jen: „Už nám dejte svatý pokoj!“

S největší pravděpodobností jsme nebyli jediní, kdo s rodiči Karoliny mluvili. Při soukromém rozhovoru otec zemřelé ženy měl říct, že věc o mnoho let dřív ohlašoval na kurii, ale nedostalo se mu pomoci.

10.

Červenec 2024

„Dřív jsem o tom všem neměl tušení. Dověděl jsem se to před rokem,“ říká mi bratr Karoliny, když se setkáme v restauraci poblíž Varšavy.

Muž potvrzuje, že v rodině se stále trvá na tom, že důvodem nečekané smrti ženy byla nešťastná nehoda. Sám také potřeboval čas, aby si všechno znovu přebral.

„Po několika měsících jsem Sławka vyhledal. Chtěl jsem mu všechno říct. Ostatně hned se k románku přiznal,“ vzpomíná.

„Nepochybuji, že Sławek ublížil mojí sestře a zodpovídá za jeji smrt. Nevěřím, že by se věc vyjasnila díky církevním orgánům. Dělají všechno, aby takové záležitosti utajili,“ dodává.

Jak se nám podařilo zjistit, příběh tragické smrti Karoliny dobře zná také biskup Jan Piotrowski. Když ho uslyšel poprvé, dokonce řekl, že je to „nepředstavitelné“.

Není však známo, zda se kurie pokoušela to vyjasnit. Na naši otázku, jestli účast duchovního v této tragédii byla jakýmkoli způsobem zkoumána, kurie odmítá odpovědět a odvolává se na tajemství církevního a státního vyšetřování.

11.

Prosinec 2022

„Byla jsi do něj zamilovaná?“

„Ano, ale ne ze začátku. Ale nebylo těžké postupně vytvořit důvěru, připoutat k době a udělat na sobě závislou zakomplexovanou náctiletou, která se cítila odmítaná. A jakmile se to stalo, přidal se pocit, ve kterém jsem byla vychovaná, že v celém životě ženy je jen jeden muž.“

„V čem spočívala ta závislost?“

„Dneska vidím, že fungovala v mnoha oblastech. Byla jsem náctiletá, která měla mnoho komplexů, a on způsobil, že jsem se cítila výjimečná, protože kněz, naše autorita, mi věnoval pozornost a opakoval, že jsem krásná a moudrá.

„Mám podezření, že nešlo jen o emoce.“

„Samozřejmě že ne. Celou dobu jsem na něm byla závislá duchovně. Poslední léta jsem k němu chodila ke zpovědi. Zpovídala jsem se z hříchů, které jsem páchala spolu s ním a on mi dával rozhřešení. Ačkoli se mi to zdálo být divné, říkal, že to tak může být.

Teprve poté, kdy jsme spolu začali spát, jsem usoudila, že je to zcela nevhodné. Co z toho, že jsem změnila zpovědníka, stejně jsem každý týden v neděli přijímala eucharistii z rukou Sławka. Dnes si myslím, že to bylo nechutné. Jedno velké rouhání. Tehdy jsem měla pocit, že to přece bylo naposled, nikdy víc mezi námi nebude hřích, že se všechno vrátí do hranic přátelství.“

„Ale to rouhání jsi nepřerušila.“

„On inicioval styk, já jsem to nechtěla. Dnes vím, že mnohokrát během našeho poměru prostě docházelo ke znásilněním. Všechna vypadala podobně: pozval mě k sobě, začal si stěžovat, říkal, jak moc trpí, jak je sám, jak moc moji podporu potřebuje. K takovým rozhovorům mnohokrát vytáhl alkohol, potom se opíjel, naříkal, že potřebuje objetí, a později do mě pronikl bez mého souhlasu.

Prostě jsem ležela jako paralyzovaná a neměla jsem sílu protestovat. Všechno ve mně křičelo. Pokaždé sliboval, že si budeme jen povídat. Když si na to vzpomínám, divím se, jak jsem mohla být tak hloupá a naivní… Nakonec jsem si zvykla.“

12. 

Červenec 2022

Marta se setkává s kieleckým biskupem Janem Piotrowským. Očekává přede vším jedno: aby byl kněz co nejrychleji propuštěn z práce a aby už nikoho nepotkalo totéž, jako ji.

Po krátkém formálním úvodu hierarcha povzbuzuje, aby žena vyprávět podrobně, jakého sexuálního chování se vůči ní Sławek dopustil. Marta vysvětluje, že stále není schopná o tom svobodně mluvit. Zato připravila téměř dvacet stránek vzpomínek, které se rozhodla v přítomnosti biskupa přečíst.

„Vyhrožoval mi a vydíral mě, že se zabije, že kvůli mně sedne opilý do auta a vjede do jezera. Jednou při takovém opileckém amoku mě udeřil a strčil do mě tak, že jsem upadla. […] Po těchto opileckýchh scénách, které mnohokrát končily vynuceným pohlavním stykem, když už vystřízlivěl, přicházel a prosil, abych mu odpustila, protože to beze mě nezvládne,“ slyší biskup.

Při četbě není Marta schopná zdržet se pláče. Musí dělat přestávky, aby se uklidnila.

„Asi po roce našeho toxického, zotročujícího a pokryteckého vztahu jsem otěhotněla. Byla jsem bezradná a bezmocná a on mi namluvil, že tak vypadá ,láska´… Jak se dozvěděl o těhotenství, začal mě hrozně obviňovat a vztekal se. Strach, ponížení a utrpení, které to doprovázely, byly obrovské. Bylo mi tehdy 19 let, jemu 38,“ pokračuje.

Téměř po hodině se rozhostí ohlušující ticho. Ctihodný biskup nahlas krátce kvituje, že „je pro něj těřké cokoli říct“. V tu chvíli se zdá, že si uvědomuje, jak velká křivda ženu potkala.

Nakonec hierarcha říká, že s Martou cítí a děkuje jí za ohlášení, ale nebude ji žádat o odpuštění, protože omlouvat se musí pachatel čili o. Sławek. Ujišťuje ji, že kurie udělá všechno, aby věc co nejrychleji objasnila.

Žena si je také jista, že jí biskup slíbil, že celá záležitost se nejen pohne v církevní rovině, ale také že ji kurie také oznámí na prokuraturu. Oběť si je dnes jistá, že to byl prázdný slib a že kurie její oznámení nikdy orgánům činným v trestním řízení nepředala.

To byl první a jediný kontakt Marty s biskupem. Potom, navzdory slibům, každý pokus o telefonické nebo e-mailové spojení končil odesláním k někomu jinému, protože biskup se takovými věcmi nezabývá.

13.

Ptám se ročníkových kolegů o. Sławka, jestli vědí, proč byl náhle odvolán z pastorace. Ještě před několika lety byl farářem v malé vesnici na území slezského vojvodství.

„Od vás se dovídám, že byl odvolán. Neměl jsem o tom ponětí,“ prohlašuje člověk, se kterým hovořím.

„On s naším ročníkem neudržuje kontakt, protože při studiu odjel někam za hranice a s námi byl jen svěcený. Je třeba hledat někde jinde,“ radí.

Ale i kolegové ze stejného kurzu neznají podrobnosti.

„Vím, že je nemocný, proto není činným knězem,“ vysvětluje jeden z kněží, kteří se Sławkem studovali.

„Není potrestaný, dostal jen dovolenou,“ vysvětluje mi. „Dostal povolení od biskupa, aby byl na dovolené, ale to neznamená, že má nějaké tresty.“

Knězovi známí neskrývají překvapení.

„Nikdy s ním nebyly žádné problémy,“ dodává další.

„Na studiích byl velmi kamarádský, otevřený, ale neměli jsem vůči němu žádná podezření. Určitě si ho jako kněze vážili.“

„Byl to velice horlivý kněz. Proto jsme mu říkali ,křesťan´. Pokud je to pravda, jsem v šoku. Samozřejmě nelze nic vyloučit, ale byl bych s takovým obviněním velmi opatrný,“ slyším.

Když byl Sławek v semináři, změnil se jeho rektor. Stal se jím současný pomocný biskup Marian Florczyk. Právě za časů rektora Florczyka měl mladý jáhen roční praxi v Itálii.

Kněží nepochybují, že souhlas k ročnímu pobytu znamenal pro mladého kněze velké uspokojení.

„Roční praxe v Itálii byla velká příležitosti. Určitě se musel něčím lišit, něčím si to zasloužit,“ říká nám jeden z kieleckých duchovních.

Na to, čím se o. Sławek v semináři lišil, jsme se pokusili zeptat biskupa Florczyka, ale nenašel si pro nás čas.

14.

Jak je možné, že Marta a kněz se tolik let setkávali na faře a nikdo si toho nevšiml?

Kněz na faře, kde se to všechno odehrávalo, je dnes už v důchodu. „Bohužel jsem o tom nic nevěděl. Nezabýval jsem se tím, tak nemůžu poskytnout žádné informace.“

Na naši otázku, jak bylo možné si nevšimnout, že mladá dívka tak často pobývá v bytě kněze, duchovní zřetelně znervózní.

„Na shledanou, vše dobré,“ vyhrkne a pokládá sluchátko. Jeho telefon už mlčí, když se pokoušíme navázat další spojení.

„Neměl jsem ponětí,“ podobně prohlašuje také jeden z vikářů, který ve farnosti pracoval v téže době, jako Sławek.

„Kdybych věděl, že se někomu děje křivda, ihned bych reagoval. Ochrana dětí a mládeže v církvi mi leží na srdci.“

Nejsou důkazy pro to, že farář věděl o vztahu Sławka a Marty. Ale z našeho bádání plyne, že v záležitosti sebevraždy Karoliny měl být pozván spolu se Sławomirem k rozhovoru k biskupovi Ryczanovi.

15.

Marta si byla jistá, že po setkání s ordinářem diecéze se její věc dá do pohybu. Ale to, co se stalo o dva týdny později, pro ni byl šok.

Její otec měl telefon z kielecké kurie s pozváním na „zdvořilostní rozhovor“. Nevěděl, o co jde, a tak se setkáním souhlasil. Muž se měl od jednoho z biskupových spolupracovníků dovědět, že jeho dcera obvinila o. Sławka z velmi vážného sexuálního zločinu. A že je to velmi choulostivá věc.

„Byla jsem překvapená, když mi to otec řekl. Hned se mě zeptal, jestli je to všechno pravda. Rodiče o oznámení nevěděli, dověděli se o tom z kurie!“ Poškozená neskrývá rozhořčení.

„Jakým právem kurie porušila tajnost řízení a odhalila obsah mého oznámení?“, nemůže dodnes žena uvěřit tomu, co se stalo.

Ověřili jsme si to. Církevní postupy vedené v tak vážných věcech jsou skutečně chráněna úředním tajemstvím. To znamená, že ti, kdo takové jednání vedou, jsou povinni „zajistit ochranu dobrého jména osob, kterých se věc týká, tak, aby prozrazení nevedlo ke škodě, pomstě nebo diskriminaci“.

Reguluje to mezi jinými „Vademecum o některých bodech postupu v případech sexuálního zneužívání nezletilých spáchaného duchovními“, vydané v r. 2020 Dikasteriem pro nauku víry.

Poškozená nám také prozrazuje, že pointa rozhovoru s jejím otcem spočívala v tom, že kdyby šla na kurii sama, bez doprovázející osoby a prezentovala záležitost „správným způsobem“, dostala by odškodnění a celou věc by bylo možné vyřídit rychleji a bezbolestněji.

„Otec dosud nechce říct, kdo ho do kurie pozval. Po tomto setkání mě prosil, abych na celou záležitost rezignovala a pokusila se dohodnout, protože přece není možné útočit na církev.“

Během několikaměsíční práce se nám podařilo zjistit, že se rodiče Marty a o. Sławek skutečně dlouho znají. Kněz měl od nich dokonce nakonec uslyšet, že se vůči jejich dceři chová nevhodně a aby jí dal pokoj.

V souvislosti s tím jsme se pokusili zeptat Martina otce na onen tajemný telefonát z kurie. Uslyšeli jsme pouze, že „to jsou nesmysly, o kterých nebude v rozhovoru mluvit“. Oběť nás ale ujišťuje, že otec na uvedeném setkání byl.

16.

Další rána přišla z druhé, už očekávanější strany.

Několik dnů po návštěvě v kurii dostala Marta sms-ku od Sławka, ve které napsal: „Setkejme se, dostaneš to, co chceš. Je možné tu věc zařídit jinak, abychom se vyhnuli utrpení mnoha lidí.“ Zároveň jí poslal převodem několik desítek tisíc złotých, ačkoli poslední rok neměli žádný kontakt.

Po několika letech poměru s Martou kněz usoudil, že se žena mstí a že jí jde výlučně o peníze.

„Tahle zpráva mě šokovala. Do té míry, že jsem v práci omdlela. Byla jsem si jistá, že už jsem se od něj osvobodila, a on se se mnou chce najednou potkat,“ vysvětluje žena.

„Zatelefonovala jsem kancléři na biskupství s informací, že peníze vracím. Požádala jsem také, aby mu kurie zakázala se s e mnou kontaktovat, protože od něj nepotřebuji žádné peníze ani nic jiného. Dostala jsem odpověď, že oni s tím nemohou nic dělat, a tak navrhují, abych sama věc ohlásila na policii a jim už dala pokoj.“

17.

Květen 2024

„Řekni ještě jednou, jak jsi s ním otěhotněla.“

„Jakmile jsem nabyla podezření, udělala jsem si test, který potvrdil, že jsem těhotná. O potratu jsem už vyprávěla.“

„Jen do momentu, kdy jsi ztratila vědomí. Chtěl bych vědět, co bylo dál.“

„Celou dobu jsem s ním mluvila telefonem. Když jsem omdlela, asi si uvědomil, že se děje něco zlého, protože hned přijel. Vzal mě z domu mých rodičů a zavedl ke svojí matce. Tam jsem ležela několik hodin, a potom krvácení. Seděla jsem na toaletě a potratila jsem svoje dítě. Cítila jsem, že jsem je zabila.“

„Jak reagoval?“

„Nejdřív mě začal objímat a utěšovat. Říkal, že všechno bude dobré, že to bylo jediné správné rozhodnutí a že to dítě nás už navždycky spojuje. A později mě znásilnil ještě jednou. Trpěla jsem i psychicky i fyzicky. Bolest byla strašná. O dva týdny později jsem se ocitla v nemocnici.“

„Proč?“

„Ukázalo se, že kvůli těm silným křečím krvácím z prasklého vaječníku. Lékaři říkali, že je to stav ohrožující život a že musím zůstat déle. Mohla jsem umřít. Pod Sławkovým nátlakem jsem odešla na vlastní žádost. Ale do nemocnice jsem se musela vrátit, protože bolest sílila. Ještě tu noc jsem byla akutně operovaná.“

18.

Březen 2023

Po víc než sedmi měsících od ohlášení dostala žena z kurie důležitý dopis.

Kancléř Adam Perz, jenž byl zodpovědný za vedení procesu v kauze obviněného kněze, ji informoval, že „Apoštolský stolec rozhodl, že o. Sławomir nespáchal zločin proti 6. božímu přikázání s osobou mladší 18. let.“

Vatikán rozhodl, že když nedošlo ke zločinu, nebude duchovního nijak trestat. Podotkl ale, že Sławkovo jednání bylo „neslučitelné se statusem kněze“. Případné sankce mu měl ale určit jeho biskup. Hierarcha zakázal Sławkovi kontakt s Martou, nařídil mu uzavřené rekolekce a finanční platbu na potřeby domova osamělých matek.

Jak je možné, že Vatikán očistil kněze, kterého Marta obvinila ze svedení, když byla náctiletá, z opakovaných znásilnění, z psychické šikany, přinucení k potratu či z toho, že ji zpovídal z hříchu, který sám inicioval?

To však nejsou jediné pochybnosti. Jak se dozvídáme, Sławek vykonával funkci faráře ještě několik měsíců po ohlášení zneužívané v kurii. Hierarcha nerozhodl, že po dobu vyšetřování celé kauzy je třeba ho odstavit od práce. Došlo k tomu teprve, když v kurii zasáhl o. Tadeusz Isakowicz-Zaleski.

Co víc, jak plyne z informací, k nimž jsme se dostali, necelý rok po setkání Marty s biskupem o. Sławek dokonce předsedal slavnosti Božího těla v jedné ze svatokřížských farností.

19.

Žena, která 18 let svého života věnovala poměru s o. Sławomirem, se dnes znovu cítí být ponížená a zesměšněná. Výrok Vatikánu mi shrnula v telefonickém rozhovoru. Má pocit, že křivda na ní neskončila a instituce, místo aby se jí zastala, se postavila na stranu toho, kdo ji léta psychicky i fyzicky týral. 

Už v lednu r. 2023 církev proti o. Sławomirovi zahájila řízení a díky tomu byl duchovní na čas odvolán ze služby. Na samém začátku řízení se dokonce uvádělo, že onemocněl a byl hospitalizován. Z neoficiálních informací, ke kterým jsme se dostali, vyplynulo, že důvodem mohl být nádor.

Otázali jsme se kurie, zda je pravda, že blízký spolupracovník biskupa Piotrowského se kontaktoval s Martiným otcem a prozradil tajemství církevního řízení, což je nepřípustné.

„Nikdo z osob jmenovaných otcem biskupem do tribunálu neměl žádný kontakt s rodiči paní Marty,“ ujistil mluvčí.

Během naší půlroční korespondence s kurií jsme se také otázali, zda otec biskup ví o tom, že jeho podřízený měl mít románek s další ženou, která s ním otěhotněla, zda se kurie zabývala vyšetřováním souvislosti mezi vztahem kněze s farnicí a její sebevraždou a zda se o. Sławek přiznal během církevního procesu k činům, z kterých ho obviňuje Marta.

Pokusili jsme se také zjistit, zda církevní vyšetřování, které zahájil biskup Piotrowski, bylo vedeno pouze v kauze spáchání sexuálního zločinu s nezletilou osobou, či bylo rozšířeno na ostatní obvinění. Bohužel do chvíle zveřejnění tohoto článku jsme na žádnou naši otázku nedostali odpověď.

Chtěli jsme se na to zeptat přímo kieleckého biskupa, ale poslední rok nereagoval na naše pokusy o kontakt.

20.

„Jsem překvapený z výroku Apoštolského stolce v této kauze,“ neskrývá překvapení o. Jacek Prusak, který léta pomáhá zneužitým v církvi.

„Poškozená přece neohlašovala fakt obtěžování, když byla nezletilá, ale uváděla mnohá znásilnění, když dovršila 18. rok života, a dále podněcování k potratu v podmínkách ohrožujících její vlastní život. Navíc lze ještě poukázat na nedovolenou zpověď z hříchu, kterého se ten kněz aktivně zúčastnil,“ jmenuje duchovní další zločiny.

Dodává, že během církevního procesu mohlo dojít k nesprávné formulaci obvinění.

„Tento případ  naprosto odpovídá kategorii, kterou zavedl papež František, čili ,bezbranných dospělých´,“ uvádí o. Prusak.

„Všechno ukazuje na to, že ženu ještě jako náctiletou kněz učinil na něm závislou, a po několika letech zneužita jak psychicky, tak sexuálně. Vlastně si ji už od dětství připravoval.“

Otec Prusak pracuje léta jako psychoterapeut jak se zneužívanými, tak s pachateli podobných zločinů. Podle něj duchovní, který se dopouští takového jednání, je hluboce nezralý a nikdy neměl vykonávat ve struktuře církve důležité funkce.

Takoví lidé nedokážou prožívat blízkost, intimitu. Mají dojem, že před svými traumaty mohou utéct ke kněžství nebo celibátu. Často to končí tragicky.

21.

Určitě tragicky pro Martu skončil potrat, když jí bylo 19 let a měla vnitřní krvácení. Ačkoli v těžkém stavu dorazila do nemocnice, odešla z ní na vlastní žádost ze strachu před rodiči.

Rozhodli jsme se vyhledat doktora, ke kterému před téměř dvaceti lety měl dívku dovézt o. Sławek a s kterým měl zařídit potrat jejich společného dítěte. Chtěli jsme se ho zeptat na to, proč se tehdy rozhodl páru pomoct a také jestli si byl vědom toho, čím mladá žena prošla.

Lékař, který je specialista na anesteziologii a pracovní medicínu, má celou dobu soukromou praxi a má velmi dobrou pověst. Jeho pacienti o něm říkají, že je zkušený, empatický a vždy mohou s jeho pomocí počítat.

Doktor v našem rozhovoru rychle přiznává, že v minulosti předepisoval abortivní prostředky. Nepamatuje si však konkrétní situaci Sławka a Marty. Vysvětluje, že v oné době přijímal i několik desítek lidí denně.

Nevěděl, že ten, kdo s problémem přišel a vše zaplatil, byl kněz.

„Pro mě je pacient jako pacient, neptám se, co udělal. Neměl jsem ponětí, že je kněz.“

„Takové situace se tehdy stávaly,“ tvrdí doktor a hovoří o záležitosti, s kterou se mu ohlásil Sławek.

Také dodává, že dnes nebude možné dokázat, že právě on podal prostředky, jež způsobily potrat, poněvadž lékařská dokumentace je zničená po pěti letech od návštěvy.

„Každá návštěva byla přesně zdokumentovaná. Kdybyste se ohlásili o nějakých náct let dřív, mohli bychom to zjistit. Je příliš pozdě.“

Podaří se nám také zjistit, proč právě k tomuto doktorovi kněz zavezl Martu, když byla těhotná. Právě s ním kdysi pracovala jiná Sławkova žena, Karolina. Na konci rozhovoru se ptáme na mladou lékařku.

„Ano, znal jsem ji. Bohužel tragicky zahynula při nehodě,“ ožil muž.

22.

Červenec 2024

Od momentu, kdy Marta v polovině r. 2022 ohlásila věc v kurii, je o. Sławek formálně na dovolené. Tuto informaci naší redakci poskytla kurie. Potvrdili jsme si to také v církevních dokumentech. Totéž vyplývá z našich rozhovorů s kněžími. Oni také mají za to, že důvodem odsunem faráře ze služby byla náhlá nemoc.

Jak se ukazuje, duchovní celou dobu bydlí v rodinném prostředí se svojí maminkou. Podaří se nám najít ho. Dveře bytu v patře se otvírají a za nimi stojí tělnatý muž ve středním věku. Když se dozvídá, že hovoří s novinářem, vychází na chodbu a zavírá dveře, aby uvnitř nikdo nic neslyšel.

Už na samém začátku se dovídá, že jde o Martu. Není zvlášť překvapený, zdá se, že ho překvapuje víc sám fakt, že ho někdo našel a chce s ním osobně hovořit. Po výměně několika vět a podezíravých pohledů souhlasí, ukazuje prstem, že za domem je les a navrhuje procházku. „Tam nás nebude nikdo odposlouchávat.“

V jeho hlase je od samého začátku slyšet hodně bolesti a stížností. Každou chvíli připomíná to, že je smrtelně nemocný. Myslí, že byl Martou zesměšněn a ze dne na den zbaven práce a životních prostředků. Stěžuje si, že ho živí nemocná matka, před kterou tají pravé důvody svého propuštění, protože „by ji to mohlo zabít“.

„Jsem na hranici života a smrti. Díky té paní jsem přišel o život. Myslím, že mě chce zničit. To je forma pomsty za to, že jsem mnohokrát chtěl tu známost přerušit,“ opakuje duchovní.

„Máte dnes nějaké výčitky svědomí?“

„Samozřejmě, že ano. Končil jsem s tou ženou doslova stokrát. Nechci na ni svalovat celou zodpovědnost, protože mi skutečně mnoho dala. Chtěl jsem skončit, ale ona mě tehdy prosila, abych to nedělal. Byl jsem hloupý, protože jsem to neměl dělat. My jsme se viděli jednou za půl roku, jaký je to poměr?“

„Vůbec jste se neměli stýkat, protože jste sliboval život v čistotě, v celibátu.“

„Ano, ale jsme jen lidé a srdce není sluha. V jisté chvíli se věci začínají mást, člověk se začíná zaplétat. Vím, že jsem sešel z cesty a svěřil jsem tíhu svých věcí této ženě místo Pánu Bohu. A ona toho teď začíná zneužívat.“

„Té ženě jste ublížil. Donutil ji k potratu.“

„Ne, to není pravda. Nevěřím, že vám řekla takové věci, že jsem se o ni zajímal, když byla dítě a že jsem ji měl přinutit k pohlavnímu styku. Žádný potrat nebyl. To je absolutní nepravda. Tím ohodnocením jste mi zboural můj obraz té ženy.“

„Není příliš vidět, že byste svého jednání litoval.“

„Lituji, ale víc lituji toho, že svým jednáním jsem mohl v někom zničit víru. To by bylo nejhorší. Věřím, že pravda nás osvobodí a že se budu zodpovídat Bohu. On mě bude soudit, ne lidé, ani vy.“

, že pravda nás osvobodí a že se budu zodpovídat Bohu. On bude soudit mě, ne lidi nebo vás.

23.

„Stává se, že se ženy zamilují do kněží, ale ony věrnost Kristu neslibují,“ poznamenává v rozhovoru s Onetem prof. Monika Płatek.

„To dělají duchovní vůdci a reprezentanti Boha na zemi. To kněží sexuálně zneužívají ženy, zrazují a porušují přísahy dané Bohu a Kristu.“

Známá kriminoložka nepochybuje, že Martě bylo ublíženo na celý život:

„Dramatické je to, že ta žena byla okradená o dětství, touhy, části svého mladého života. Bohužel je jednou z mnoha. V Polsku existuje standardní systémová shovívavost katolické církve k sexuálnímu zneužívání kněžími.“

Advokát oběti zase upozorňuje na mnohaleté problémy Marty ve vztazích s dospělými muži.

„Setkal jsem se už s podobnými situacemi: kněz využil bezradnosti dospívající dívky a později mladé ženy, učinil ji na sobě závislou a následně ji k sobě připoutal. To je podle trestního práva zločin,“ potvrzuje advokát Jarosław Głuchowski.

„Skutečnost, že žena byla v době zahájení pohlavního styku plnoletá, neznamená, že nebyla bezmocná.“

24.

Květen 2024

Znovu jsem se s Martou setkal po víc než půl roce od našeho prvního rozhovoru. Jsme v jejím bytě, kde rezignovaně vysvětluje, že celou tu dobu doufala, že k ní církev vztáhne pomocnou ruku a bude na její straně.

Žena stále nedokáže vysvětlit, proč setrvávala v patologickém vztahu se Sławkem 18 let. Dnes, po pomoci psychologa, však nepochybuje, že o. Sławek ji svedl, když byla ještě nezletilá a nevěděla, jak tragické mohou být důsledky takového vztahu.

„Udělal mě na sobě závislou, když jsem byla ještě dítě. Když mi bylo 18 let, byla jsem už úplně zotročená. Neuměla jsem se z toho dostat.“

Kromě toho kněz přesně věděl, jak manipulovat náctiletou, protože znal všechny její slabosti, a dokonce hříchy. Právě jemu se zpovídala a jeho žádala o rozhřešení.

„Po prvním styku mi přikázal složit manželský slib, že už navždy budeme spolu,“ prozrazuje.

Marta si myslí, že velkou roli sehrála její výchova.

„Byla jsem naučená, že v životě je možné být jenom s jedním mužem. Když to byl v mém případě Sławek, uznala jsem, že to tak musí zůstat. Bylo to strašné břemeno být věrný svému mučiteli.“

 

Zdroj: https://wiadomosci.onet.pl/kraj/ksiadz-slawek-mial-zmusic-marte-do-aborcji-zachowanie-kurii-szokuje/3fy0dv3