.png)
Co je sexuální zneužívání? Jak poznat, že byl někdo zneužitý? Jak chránit naše děti?
Co mám říct? Jak můžu pomoci? A co naopak nedělat?
Kam se obrátit pro pomoc?
Přinášíme příběhy obětí (sexuálního) zneužívání v církvi. Mluvit o tom, co se stalo, je důležitým krokem na cestě k uzdravení.
Angelika, jedna z autorek výstavy „Já nejsem tím, kdo se má stydět“ popisuje, jaké pro ni bylo setkání ke dni obětí sexualizovaného násilí. Setkání se uskutečnilo minulou sobotu v kostele svatého Martina ve zdi.
Autorka fotografií byla znásilněna během víkendu s mladými lidmi z kostela. Stalo se to večer.
Hned ráno společně slavili mši – Bůh, kněz, mladí lidé, ta žena a ten muž. Během mše žena prosila Boha, aby pomohl, ale Bůh mlčel.
Fotografie, které vidíte, vznikaly během doby, kdy autorka hledala, kým je pro ni Bůh dnes a jak se k němu vztahují její rozbité části.
Příběh ženy, která byla znásilněna během víkendu s mladými lidmi z kostela.
Trigger warning – v článku je popisováno sexuální zneužití. Pokud byste se během čtení necítili dobře, je lepší nepokračovat a postarat se o sebe. Více info v tomto článku.
Byli nemocniční kaplani a pastorační pracovníci proškoleni v problematice oznamovací povinnosti?
Naše anketa přináší zajímavé odpovědi:
Listopad jsme zakončili Setkáním ke dni obětí a přeživších sexualizovaného násilí.
Kromě komentované prohlídky k výstavě "Já nejsem tím, kdo se má stydět" byla součástí setkání také ekumenická modlitba.
Na našem webu jste mohli zaznamenat pocity a zpětné vazby autorek obrazů. Rozhodli jsme se oslovit s prosbou o reflexi i jednoho z představitelů církví, kteří se na modlitbě podíleli. Vážíme si otevřenosti, s jakou s námi mluvil synodní senior ČCE Pavel Pokorný.
Angelika, jedna z autorek výstavy „Já nejsem tím, kdo se má stydět“ popisuje, jaké pro ni bylo setkání ke dni obětí sexualizovaného násilí. Setkání se uskutečnilo minulou sobotu v kostele svatého Martina ve zdi.
