S. Agnieszka Jarkowska SCdSC na 149. plenárním zasedání Konference vyšších představených ženských řeholí v Polsku hovořila o tom, že i řeholní sestry zažívají násilí a že je důležité umět rozpoznat příznaky, které o tomto násilí mohou svědčit, aby se jim dostalo pomoci.
V rozhovoru s KAI s. Jarkowska m.j. vysvětlila, co je to duchovní násilí a jak je třeba velké opatrnosti, aby člověk nezasahoval do něčího svědomí a intimního vztahu s Bohem.
S. Agnieszka Jarkowska SCdSC druhý den 149. plenárního zasedání Konference vyšších představených ženských řeholí v Polsku hovořila o násilí a jeho symptomech. Upozornila, že v řeholních komunitách mohou být osoby, které zažily násilí v různých etapách svého života – ještě v dětství, během formace, anebo už v řeholním životě. Mohlo se jednat o násilí v různých formách a na různých úrovních a mohlo k němu docházet v různých situacích, ať už ze strany formátorek a představených nebo v pastorační práci, ze strany spolupracovníků, kněží či laiků atd. S. Jarkowska vysvětlila, co se děje s člověkem postiženým násilím, jak může reagovat a proč některým jeho projevům nerozumíme. Vysvětlila, že něco, co interpretujeme např. jako nechuť k řeholnímu životu, chybějící povolání, nedostatek vytrvalosti, nebo jestliže má někdo např. problém s modlitbou nebo dodržováním řeholního denního rytmu – může být symptomem násilí.
V dřívějším rozhovoru pro KAI s. Jarkowska upozornila, že lidé mající zkušenost s násilím často vysílají nepřímé signály. Proto je neumíme číst. Jde o to se to naučit. Zneužívané dítě říká: „Mámo, já už nechci pomáhat strejdovi v garáži,“ a my na to reagujeme: „Pomáhej! Nebuď tak líný!“ Podobně sestry vysílají nepřímé signály: „nedokážu“, „mám těžkosti v pastorační práci s tím farářem“. Je třeba zamyslet se nad příčinou. Vždy, když dojde k nějaké náhlé změně chování nebo nálady, je třeba se ptát, řekla kapucínka.
„Většina z nás i v takových normálních lidských vztazích potřebuje najít bezpečný prostor, kde může mluvit o svých obtížích a potřebách. Stejně tak lidé, kteří zažili násilí, potřebují místo, kde mohou říct: stalo se to a to, nevím si rady se sebou, s tím, že mě všechno bolí, že jsem unavený. Nerozumím, proč jsem tak emočně rozkolísaný. Dokud to člověk nemůže říct, nemůžeme mu začít pomáhat, to je první krok,“ zdůraznila sestra.
Připomněla, že otevřenost vůči těmto problémům není už v církvi něco úplně nového. Formace pro řeholní život se již léta netýká pouze teologie a spirituality, ale velmi se zdůrazňuje také lidský rozměr. Někdo může potřebovat terapii, někdo potřebuje vyřešit nějaké rodinné problémy z minulosti, než může začít řeholní život, než se k němu rozhodne ve svobodě. Jak řeholnice zdůraznila, takový přístup už není nový.
„To, co je určitě nové, je mluvit o duchovním násilí,“ pravila. Vysvětlila, že duchovní násilí je spojeno s překračováním hranic v pastorační práci, duchovním vedení nebo zpovědi; překračování hranic svědomí, hranic velmi intimního vztahu člověka s Bohem, což vede k poranění tohoto vztahu.“
Je duchovní násilí častým jevem? S. Jarkowska upozornila, že nikdo neprovedl žádný výzkum na toto téma, ale zdá se, že v jisté, byť ne velké míře, se s ním setkalo mnoho lidí. Upozornila, že si někdy neuvědomujeme, že sami tyto hranice překračujeme.
„Představme si, že řeholní sestra říká ministrantovi: víš co, jsi takový super lektor, tak překrásně čteš! Určitě máš povolání! Co takový kluk s tím má udělat?“ ptala se s. Jarkowska a upozornila, že u takového člověka se mohou projevit myšlenky na povolání, protože sestra, duchovní osoba, o tom přece něco ví…
„Musíme být velmi opatrní a zodpovědní v tom, co říkáme. Musíme si být vědomi, že nemáme vhled do vztahu mezi tímto člověkem a Bohem. Je to jejich intimní vztah,“ zdůrazňuje s. Jarkowska. „Mohu tě provázet, mohu ti být po boku, mohu vyslechnout, mohu pomoci, bude-li potřeba, ale neřeknu ti, jaká je boží vůle o tobě, o tvém životě,“ dodala.
S. Jarkowska se věnovala tématu řeholních sester coby „zranitelných dospělých“. Připomněla, že tento termín se objevil v r. 2019 ve Františkově dokumentu „Vos estis lux mundi“ v souvislosti s lidmi s postižením. Později byl rozšířený i na osoby, které tuto zranitelnost mohou zažívat dočasně, když jsou ve stavu velké citlivosti a slabosti, např. deprese nebo smutku. „Jestliže se osoba v takovém stavu obrátí na duchovního vůdcem, je velmi náchylná vůči zneužití,“ řekla s. Jarkowska.
Upozornila rovněž na situaci řeholních sester, které jsou v hierarchickém vztahu k představeným nebo ve farnosti, kde např. pracují ne zcela z vlastní vůle ale proto, že tam byly poslány. „Takové osoby se snaží udržet se v této práci, v této realitě, a jsou bohužel velmi bezbranné a snadno zranitelné,“ zdůraznila řeholnice.
149. plenární zasedání Konference vyšších představených ženských řeholních kongregací v Polsku se koná od 17. do 19. září tohoto roku v budově polského biskupského sekretariátu ve Varšavě. Téma setkání zní: „Výzvy pro zasvěcený život v moderním světě“.
Zdroj: https://www.niedziela.pl/artykul/105238/S-Jarkowska-siostry-zakonne-tez
