Muž, který zažil sexuální zneužívání ze strany kněze, píše českým a moravským biskupům. Ptá se, proč nechtějí o zneužívání mluvit a proč nechtějí skutečně začít konat místo pronášení prázdných slov.
Na našem webu autor už dříve napsal o svém příběhu a o tom, jak prožívá mši svatou.
Občas se věci dějí, aniž by byly nějak plánované nebo koordinované. Připadá nám ale přesto zajímavé, jak poslední dny přinesly několik podobných vyjádření.
Dopis, který přinášíme, odeslal autor poštou všem českým a moravským biskupům a některým představeným řeholních řádů ve čtvrtek 8. 2. V sobotu pak nezávisle na tom některé oběti zneužívání v ČR iniciovaly petici za zřízení komise pro vyšetření případů zneužívání v katolické církvi a za odstoupení arcibiskupa Graubnera.
V pondělí 12. 2. se mluvčí České biskupské konference do médií vyjádřila, že „obětem je církev připravená poskytnout pomoc a péči.“ „Postupy nahlašování a řešení těchto činů jsou podle ní zcela transparentní a mají absolutní prioritu,“ najdeme dále v článku.
Vypadá takto pomoc, která obětem skutečně pomůže? Nenazrál čas na změnu?
Bratře v Kristu,
na úvod postní doby Ti posílám toto zamyšlení. Týká se Tě? Ano. Možná ne přímo. Ale je to jen otázka míry a perspektivy. Jsme na jedné lodi a každý děláme, co můžeme. Já Ti posílám toto zamyšlení.
J´ACCUSE… ! (OBVIŇUJI…!)
O hnilobě v české katolické církvi
„J´accuse…!Lettre au président de la République“ je jistě mnohým známý titulek otevřeného dopisu Emila Zoly francouzskému prezidentu republiky Félixi Faurému publikovanému v lednu 1898 v tzv. Dreyfusově aféře. V tomto informativním dopise vrchnímu veliteli ozbrojených sil obviňuje francouzský novelista čelní představitele generálního štábu Francie z toho, že se svou nečinností, snahou zamlčet pravdu s cílem ochránit vlastní hierarchii dopustili odporného justičního omylu s antisemitským kontextem. Má aféra je poněkud jiné substance. Ale i já se svým j´accuse snažím poukázat na prohnilost institucionálního systému – avšak v místní katolické církvi.
Zola své obvinění začíná připomenutím faktů, které byly tehdejší francouzské společnosti známé z médií. Má fakta jsou následující:
V prosinci 2022 jsem církevnímu hodnostáři oznámil okolnosti sexuálního zneužití, ke kterému došlo v devadesátých letech. Agresor již byl v době oznámení po smrti, sám jsem měl traumatický zážitek dlouhodobě zasunut v podvědomí, vynořil se až po zhruba dvaceti letech. Ve své odpovědi z února 2022 krom politování nad tím, co se stalo (budiž mu toto přičteno k dobru) zve také k setkání, kde by mohl svou omluvu za zesnulého spolubratra vyjádřit osobně. Po intenzivní psychoterapeutické přípravě jsem, v naději, že se celá věc někam posune, pozvání přijal a přijel v červnu 2022. Celé setkání bylo pro mě velmi emočně náročné. A zpětně viděno velice trapné. Nedostatek empatie, neochota naslouchat, snaha vše vyřešit jaksi od stolu byla všudypřítomná. Na dotaz hodnostáře, zda něco potřebuji (požaduji) jsem vyslovil dvě spíše obecné prosby: aby ve farnostech, kde agresor působil, byly zorganizovány obecné přednášky o fenoménu sexuálního zneužívání duchovními; a aby v rámci svého působení a nakolik je to možné i v dosahu celé ČBK byly zavedeny preventivní programy pro kněžský dorost a kněze a byla přijata opatření, která by pomohla zvládat „výzvy“ jejich duchovně-psychologicko-sexuálního života. První má prosba byla motivována snahou pomoci případným obětem agresora. O tom, že s velkou pravděpodobností existují, napovídá modus operandi zneužití (které lze podle současného trestního práva kvalifikovat jako znásilnění na osobě mladší 15 let). Druhá byla motivována tím, že jsem vytušil, v jakých situacích může k sexuálnímu zneužití ze strany duchovních docházet. Obě mé prosby však hodnostář shodil ze stolu. K první žádosti se vyjádřil (pod rouškou ó tak svaté zásady – o mrtvých jen dobře), že by přeci nemělo dojít k nějakému očerňování již zesnulé osoby. Druhou zahrál do autu nic neříkajícím příslibem, že se určitě vynasnaží, ale však pouze v rámci „jeho“ jurisdikce – jiným hodnostářům do těchto záležitostí on přeci mluvit nemůže. A to, že agresor dříve působil v různých farnostech různých diecézí, navíc celou věc komplikuje. V dopise přislíbené osobní omluvy jsem se nakonec vůbec nedočkal. V červenci 2022 jsem v dopise, ve kterém jsem hodnostáři podrobněji vylíčil mnohé z následků sexuálního zneužití, jsem opět formuloval své dvě prosby. Na jakoukoliv reakci čekám dodnes…
entre-acte
V květnu 2022 jsem se stal bohužel (jako dospělý) cílem sexuálního útoku (nechutných nabídek poslaných textově) ze strany zpovědníka. Sám doznal, že k útoku použil informace mnou sdělené při zpovědi, čímž porušil závazek zpovědního tajemství. Tyto útoky se zopakovaly třikrát. Tento kněz byl vysvěcen teprve nedávno, takže nechci domýšlet, co by se mohlo v budoucnosti dít, pokud se u něho rozjede jeho vnitřní nastavení a jaké důsledky by to mohlo mít pro případné oběti a potažmo místní církev. V dubnu 2023 jsem cestou svého terapeuta vše oznámil místnímu ordináři. Na jeho reakci jsem čekal 9 měsíců. Přišla až po urgenci. Přijal mezitím hodnostář nějaká opatření? Na základě čeho? Za 9 měsíců lze počít a porodit NOVÝ život. A nebo taky k nápravě zničeného života nedělat nic. Reakci s omluvou poslal církevní hodnostář včera, kdy už jsem měl celé toto zamyšlení sepsané. Budiž mu to přičteno k dobru!
Ptám se tě církevní hodnostáři (biskupe, opate, provinciále). Myslíš, že je tvé mlčení v pořádku? To, co tehdy i nedávno duchovní udělali je velmi závažné. Nestěžuji si ani na „špatné“ kázání pana faráře, ani na nějakou ekonomickou botu při správě farnosti. To, co tehdy i nedávno duchovní udělali je extrémní zásah do psychicko-duchovní integrity člověka, který byl církvi svěřen. A sám víš, že se nejedná o ojedinělý případ. Mnohé nevládní organizace na podporu obětí sexuálních činů nabízejí naslouchání, podporu a doprovázení. Aktivně se angažují a akcentují nutnost celospolečenské změny, např. i tím, že se podílejí na redefinici znásilnění. Oni jsou tím pravým dobrým samaritánem. Ty církevní hodnostáři pouze procházíš kolem bez jakéhokoliv aktivního zájmu jako kněz či levita z evangelia. J´accuse…
Ptám se Tě církevní hodnostáři (biskupe, opate, provinciále)… Světská pravidla se od středověku výrazně změnila. Byla zavedena dělba moci, vzájemná kontrola, systém brzd, pojistek a protivah. A také lhůty, ve kterých státní orgány mají každé podání jakkoliv zpracovat. Ve světském právu existuje správní soudnictví, institut ombudsmana, ústavní stížnost. A ty církevní hodnostáři držíš veškerou moc ve svých rukou. Jako středověký feudál se blahosklonně rozhodneš, zda reagovat či ne? K čemu jsou všechny ty instrukce, manuály, etické kodexy zveřejněné na stránkách ČBK? V kázání vybízíš k otevřenosti srdce a vnímavosti, ale měsíce nereaguješ na podněty obětí. Myslíš, že je Tvé mlčení v pořádku? J´accuse…
Ptám se Tě církevní hodnostáři (biskupe, opate, provinciále)…Využíváš světské spravedlnosti k opětovnému získání majetku ukradeného komunisty. Obracíš se na soudy a používáš procesních prostředků k nápravě hmotných škod (např. Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2042/22). A sám neposkytuješ naslouchání, opravné prostředky, nepřicházíš s vhodnými opatřeními prevence či nápravy pro přeživší. J´accuse…
Tímto svým j´accuse Ti chci, církevní hodnostáři (biskupe, opate, provinciále), ukázat, že je něco shnilého ve tvém „království“. Znám tvoje činy – tvé mlčení, církevní hodnostáři – a to, že nejsi ani studený ani vřelý. Kéž bys byl to nebo to, ale jsi odporně vlažný, a tak tě vyzvracím svými ústy. (Srov. Zj 3, 15-16). Jsi mi odporný církevní hodnostáři. Pohrdám tím, co děláš. V očích obětí sexuálního zneužívání jsi ztratil veškerou důstojnost. Tvé mlčení, tvou nečinnost nelze NIČÍM ospravedlnit církevní hodnostáři.
„I v smutném zraku mém dvě vřelé slzy stály,
co jiskry v jezeru, po mé si tváři hrály…
… mrtvé labutě zpěv, ztracený lidstva ráj…
….Večerní jako máj ve lůně pustých skal;
na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal.“ (K.H.Mácha, Máj)
„ Petře! Františku! Dominiku! Zdenku! Tomáši! Danieli! Pavle! Martine! Jane!.....“
Církevní hodnostáři (biskupe, opate, provinciále) - už se konečně rozhoupej, ´probuď se a povstaň z mrtvých´. Nepožaduji ani nějaký okázalý trestní proces, ani světskou spravedlnost. Chci jen, abys nezavíral oči, viděl a konal a změnil přístup od základů.
Metoděj Assidu
(Autor vystupuje z důvodu ochrany své rodiny pod pseudonymem, rád by však, abys na věc nehleděl jako na anonym bez váhy.)
PS: „Nestačí odvolat některé lidi z jejich funkcí – což určitě musí být provedeno –, ale nestačí to, protože problémem je SYSTÉM. Tváří v tvář sexuálnímu zneužívání, zneužívání moci a svědomí (je třeba) rozšířit obzor…,“ píše papež František v listu chilským biskupům z 15. května 2018.
PS2: … A pokud si stále myslíš, že se Tě to netýká, pozvi si na „pokec“ několik obětí sexuálního zneužívání duchovními. Ne proto, abys jim nějak pomohl. Ale proto, aby Ti ony pomohly otevřít OČI.
